Příspěvek na stavební spoření se možná sníží, hrozí i zmrazení důchodů

Praha - Státní příspěvek na stavební spoření by se od příštího roku mohl snížit o třetinu. Vedle nových smluv by změna platila i pro staré smlouvy, u kterých by od 1. ledna příštího roku platily zpřísněné podmínky. Úspora by mohla být při poklesu příspěvku ze 3000 Kč na 2000 Kč téměř pět miliard korun. Stavebním spořitelnám se ale nápad příliš nezamlouvá. Jedná se o jeden z úsporných návrhů ministra financí Eduarda Janoty, který chce předložit vládě v rámci škrtů v rozpočtu na příští rok. Uvažuje i o zvýšení sazby DPH, snížení platů státních zaměstnanců a zmrazení důchodů. Janota zdůraznil, že jde zatím pouze o úvahu. Informaci přinesla dnešní Mladá fronta Dnes.

Podle Asociace českých stavebních spořitelen loni stát na příspěvcích vyplatil 14,2 miliardy korun, letos to bude odhadem 13,2 miliardy. Otázkou zůstává případné snížení podpory i pro současné klienty. „Je to velmi na hraně, změna by znamenala hrozbu stížností k Ústavnímu soudu,“ připustil Janota. Podle mluvčího Ústavního soudu Michala Spáčila je situace nejasná. „Retroaktivita je zakázána Ústavou ČR, ale přípustná je takzvaná nepravá retroaktivita. Jestli se o ni v tomto případě jedná, nelze za současné situace říci,“ podotkl Spáčil.

Varianta s poklesem příspěvku jen pro nové klienty by podle Janoty nepřinesla žádné úspory, spíš naopak. „Každý, kdo stavební spoření ještě nemá, si ho do doby, než bude změna schválena, pořídí, protože je to nejlepší způsob spoření i pro ty, kteří nechtějí nic stavět,“ dodal Janota. Podle asociace celkové výdaje státního rozpočtu rostou, zatímco podpora státu na stavební spoření ne. „Stát by měl zvážit, jestli případné negativní dopady tohoto kroku nebudou větší než případná úspora ve státním rozpočtu,“ dodal tajemník asociace Jiří Šedivý s tím, že si počkají na definitivní návrh.

Vyšší sazby DPH

Šéf státní kasy již dříve zveřejnil také další opatření, například zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, která mají snížit plánovaný schodek u navrhovaného rozpočtu na zhruba 160 miliard korun, tedy asi pět procent hrubého domácího produktu. V případě, že se legislativní změny nepodaří prosadit, bude návrh počítat s deficitem 230 miliard korun, tedy kolem sedmi procent HDP.

Snížení mezd státních zaměstnanců

Janota rovněž bez bližších podrobností uvedl, že vedle zmrazení platů ve státní správě je připraven také diskutovat o poklesu mezd o jedno, dvě či tři procenta. Jedno procento platů podle něj znamená úsporu 1,4 miliardy korun.

K daním a mzdám se v rozhovoru pro dnešní Právo vyjádřil i premiér Jan Fischer. Pokud jde o platy ve státní správě, premiér v Právu řekl, že se zatím počítá se „stagnací mezd, včetně učitelských platů“. Dodává však, že konkrétní dopady na jednotlivé skupiny je třeba zvážit a nelze zavírat oči před hrozbou zadlužování země. Školské odbory daly již dříve najevo obavu z toho, že plánované rozpočtové škrty mohou vést k poklesu učitelských mezd.

Důchody od nového roku pravděpodobně neporostou

Důchody se od nového roku pravděpodobně nezvýší. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka chtěl částku navýšit asi o dvě stě korun měsíčně, což by státní kasu vyšlo na sedm miliard korun. Návrh ale nemá podporu některých ministrů ani premiéra Fischera. Podle něj mají senioři garantovanou výši důchodů a nejsou jedinou skupinou, na kterou dopadají ekonomické problémy. Proti je také ministr financí Janota, který navrhuje zmrazení důchodů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 22 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...