Typickým zákazníkem obuvníka Michala Pavlase je muž, kterému je lehce přes čtyřicet let, pracuje ve vyšším managementu a zastává spíš konzervativní postoje. Jeden má na boty ušité na míru tři skříně.
Přírodní kůže je luxusem nyní a bude i za dvacet let, soudí obuvník Pavlas
Švec Pavlas šije boty hlavně z teletiny. Pokud však zákazník chce, vyrobí je i z exotických materiálů. „Jako jsou rejnoci, žraloci, pštrosi, různí plazi. Je to okrajové a je to víceméně v režimu, že s jídlem roste chuť,“ říká.
Na příkladu vysvětluje, že jeho bota musí přesně padnout. Proto řeší i sebemenší odchylky. Majitele jednoho páru bot například tlačila pravá špička. „Tak jsme se se zákazníkem domluvili, že provedeme úpravu kopyta pouze na jedné části. Že to celé o tři milimetry zvedeme a zachováme tvar špice, tak aby obě boty zůstaly stejné,“ vysvětluje.
Právě komunikace se zákazníkem je důležitou součástí jeho práce. Snaží se proto zjistit, k jakému účelu se přesně šije. „To je to umění zakázkové výroby,“ dodává.
Michal Pavlas vystudoval kožařskou průmyslovku ve Zlíně. Firmu založil v 90. letech. Nejdřív boty jen opravoval, potom začal šít na míru ortopedickou obuv. Dnes vlastní největší ze čtyř podobných dílen ve středních Čechách.
„My jsme velkou část profesního života strávili v ortopedickém sektoru, kde jsme načerpali obrovské zkušenosti, jak obout každou nohu. Speciální, luxusní obuv jsme začali dělat před deseti či patnácti lety,“ letmo vzpomíná.
Novinkou v jeho podniku je 3D tiskárna, se kterou chce řemeslo posunout zase o kus dál. „Určitě půjde tisknout dámský podpatek, určitě půjdou tisknout kopyta, veškeré ozdobné měkké díly,“ říká. Oproti současnosti by to měl být velký pokrok: „Když potřebujete kopyto, získáte ho nejdřív za měsíc. S 3D tiskárnou ho mám do 48 hodin.“
Co se týká materiálů, obuvník odhaduje, že i za dvacet let bude patřit přírodní kůže k těm luxusním. Na trhu by se ovšem mohly objevit různé biomateriály na bázi hub. Možná budeme chodit i v botách z kombuchy, směje se Pavlas.