Praha - Dohodou o pracovní činnosti jsme se již jednou zabývali. Nastínili jsme, že je v řadě ohledů specifická a podléhá jiným ustanovením než běžný pracovní poměr. DPČ se liší od pracovní smlouvy v mnoha základních atributech (způsobu jejího ukončení, neexistence odstupného, nemusí být vymezena pracovní doba atd.). Smluvním stranám ale také ponechává značnou volnost. A právě tomu je potřeba věnovat při podpisu dohody velkou pozornost. Co si necháme, nebo nenecháme napsat do dohody o pracovní činnosti totiž ovlivní třeba to, zda budeme mít nárok na dovolenou nebo na příplatky za práci o sobotách a nedělích
Když se pracovník chystá podepsat dohodu o pracovní činnosti, měl by věnovat pozornost mimo jiné také tomu, k čemu se zaměstnavatel v dohodě zavazuje (případně nezavazuje), protože zákoník práce při sjednávání DPČ ponechává smluvním stranám větší volnost, než je tomu u pracovního poměru.
Volnost se týká zaměstnancova nároku na dovolenou, ale také například jeho práva na příplatky za práci o sobotách a nedělích. Princip je jednoduchý – z DPČ neplyne povinnost zaměstnanci příplatek vyplatit, na druhé straně taková povinnost pro zaměstnavatele může nastat, a to tehdy, pokud takový nárok je součástí uzavřené dohody, to znamená, že v dohodě to musí být srozumitelně napsáno. V žádném případě to nelze zaměňovat s častým odkazem ustanovení zákoníku práce, což je něco jiného. Právo na vyplacení příplatků za práci o sobotách a nedělích může vzniknout také tehdy, když je součástí vnitřního mzdového předpisu, popř. kolektivní smlouvy (jsou-li ve firmě odbory). Stejný princip platí u příplatků za práci o svátcích.
Vyplácení některých jiných příplatků však zaměstnavatel ani u dohody o pracovní činnosti nemůže pominout. Týká se to zejména příplatku ve zdraví ztíženém prostředí, příplatku za práci v noci a příplatku za práci přesčas. V posledním uvedeném případě však nesmí být překročen zákoníkem práce předepsaný limit u DPČ, což je v průměru maximálně dvacet hodin týdně.
