Příplatky za práci o víkendech při dohodě o pracovní činnosti

Praha - Dohodou o pracovní činnosti jsme se již jednou zabývali. Nastínili jsme, že je v řadě ohledů specifická a podléhá jiným ustanovením než běžný pracovní poměr. DPČ se liší od pracovní smlouvy v mnoha základních atributech (způsobu jejího ukončení, neexistence odstupného, nemusí být vymezena pracovní doba atd.). Smluvním stranám ale také ponechává značnou volnost. A právě tomu je potřeba věnovat při podpisu dohody velkou pozornost. Co si necháme, nebo nenecháme napsat do dohody o pracovní činnosti totiž ovlivní třeba to, zda budeme mít nárok na dovolenou nebo na příplatky za práci o sobotách a nedělích

Když se pracovník chystá podepsat dohodu o pracovní činnosti, měl by věnovat pozornost mimo jiné také tomu, k čemu se zaměstnavatel v dohodě zavazuje (případně nezavazuje), protože zákoník práce při sjednávání DPČ ponechává smluvním stranám větší volnost, než je tomu u pracovního poměru.

Volnost se týká zaměstnancova nároku na dovolenou, ale také například jeho práva na příplatky za práci o sobotách a nedělích. Princip je jednoduchý – z DPČ neplyne povinnost zaměstnanci příplatek vyplatit, na druhé straně taková povinnost pro zaměstnavatele může nastat, a to tehdy, pokud takový nárok je součástí uzavřené dohody, to znamená, že v dohodě to musí být srozumitelně napsáno. V žádném případě to nelze zaměňovat s častým odkazem ustanovení zákoníku práce, což je něco jiného. Právo na vyplacení příplatků za práci o sobotách a nedělích může vzniknout také tehdy, když je součástí vnitřního mzdového předpisu, popř. kolektivní smlouvy (jsou-li ve firmě odbory). Stejný princip platí u příplatků za práci o svátcích.

Vyplácení některých jiných příplatků však zaměstnavatel ani u dohody o pracovní činnosti nemůže pominout. Týká se to zejména příplatku ve zdraví ztíženém prostředí, příplatku za práci v noci a příplatku za práci přesčas. V posledním uvedeném případě však nesmí být překročen zákoníkem práce předepsaný limit u DPČ, což je v průměru maximálně dvacet hodin týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
12:51Aktualizovánopřed 39 mminutami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 1 hhodinou

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
včera v 17:28

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánovčera v 16:38

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánovčera v 14:38

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03
Načítání...