Praha – Na začátku byla malá brigáda s cílem osvojit si vedení projektů. Velmi záhy se ale došlo ke zjištění, že v celé věci je velký potenciál. Pochopit nové trendy a poptávku po čemkoliv je často složité, lidé ale chtějí i to, v čem své věci mohou skladovat – a pokud mají příležitost využít libovolné množství, rádi si za to třeba i zaplatí. Tak se zrodil nápad s vypůjčováním krabic od banánů.
Jedna pražská firma v minulosti řešila, co s krabicemi, které jí zůstaly ve skladu po velkém stěhování. Nechtěla se jich zbavovat a tak pověřila brigádníka, aby vymyslel, jak na nich dál vydělat peníze. Nápad nabízet je záhy získal díky sociálním sítím první zákazníky a časem se proměnil v prosperující obchod.
Aby si podnik vytvořil dostatečnou zásobu, začal úskladný karton shánět tak jako všichni ostatní po supermarketech. „Do té první várky jsme získali kolem 750 krabic,“ říká obchodní ředitel firmy Jan Lautner. Podobným způsobem se svými kolegy doplňuje zásoby i dnes. Sice jde o minimální vstupní náklad, přesto se větší množství vyřazených krabic prý shání čím dál hůře – nejen kvůli stále vyšší poptávce. „Jsme závislí na různých supermarketech, kde je největší odbyt, ale ve finále vzniká problém, že oni to automaticky lisují, takže už se musíte s někým domluvit,“ dodává Martin Lautner.
Například při zapůjčení šesti krabic zákazník předem zaplatí půjčovné ve výši 180 korun. Pokud je neporušené a po týdnu včas vrátí, má nárok na vrácení poloviny peněz. Lidé si je ale často půjčují ve velkém, i proto se každý může předem dovědět, kolik krabic se do jeho typu vozu vejde. „Někdy přijedou i takoví specialisti, kteří chtějí jen tu určitou značku banánů,“ dodává Lautner.
Největšími odběrateli jsou ale dlouhodobě majitelé antikvariátů. Právě oni přitom krabice rovnou „nakupují“, aniž by je poté vraceli. Ze skladu tak mohou po několika málo takových návštěvách zmizet i desítky kartonových úschoven. Zatím se jich v zásobách protočilo zhruba tisíc.
