Prezidentem rady dohlížející na audit je Jiří Rusnok

Praha - Prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem, která zahájila svoji činnost v polovině května, se stal od června Jiří Rusnok. Ministerstvo financí to oznámilo na svých webových stránkách. Rada má nově podle zákona dohlížet na činnost auditorů. Současná Komora auditorů ČR sice bude působit i nadále, nad ní ale má působit právě rada pro dohled. Členy prezidia nově vzniklé Rady pro veřejný dohled nad auditem byli již dříve jmenováni Jiří Rusnok, Radek Neužil, Marie Karfíková, Jiří Ficbauer, Libuše Millerová a Zdeněk Liška.

Prezidium je výkonným orgánem rady. Její členy jmenuje ministr financí ve spolupráci s Českou národní bankou. Novela zákona o auditorech zavedla v Evropě běžný dvoustupňový systém regulace auditorské profese, kdy nad samosprávou organizací působí nadřazená instituce a plní funkci veřejného dohledu. Rada má svou činnost financovat z uložených pokut. Pokud by to nestačilo, měl by jí dát peníze stát. Podle odhadů by měla činnost rady stát kolem 7,5 milionu korun ročně.

Novela také zavedla povinné používání mezinárodních auditorských standardů a postup auditora podle mezinárodně uznávaných etických norem. Záměrem zákona bylo podle ministerstva financí také zvýšení důvěryhodnosti podniků, jejichž účetní závěrka je ověřena auditorem, a to vůči domácím i zahraničním investorům.

Ke konci dubna v Česku působilo 1293 auditorů a 348 auditorských společností. Počet auditorů je přitom v posledních letech stabilizovaný, mírně roste pouze počet auditorů zaměstnaných u auditorských firem na úkor individuálního podnikání.

Jiří Rusnok

Roku 1984 absolvoval VŠE v Praze. Poté pracoval ve Státní plánovací komisi a na Federálním ministerstvu pro strategické plánování. Dále byl poradcem a vedoucím sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

V roce 1998 se stal náměstkem ministra práce a sociálních věcí a vstoupil do ČSSD. Od roku 2001 byl ministrem financí, když na postu nahradil Pavla Mertlíka. V roce 2002 se přesunul na pozici ministra průmyslu a obchodu, kde byl do roku 2003.

V současnosti působí jako předseda představenstva ING Penzijního fondu a jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), která spolupracuje s vládou Jana Fischera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...