Praha - Premiér Mirek Topolánek dnes ve více než hodinovém projevu před plénem Poslanecké sněmovny analyzoval dosavadní vývoj finanční krize a představil plán, kterým chce česká vláda čelit jejím dopadům. První komplexní plán, který vláda zveřejnila, sleduje čtyři základní cíle, a to obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevenci a eliminaci rizik ze světové krize, stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí a impulzy k růstu ekonomiky. Pozadu ale nezůstala ani opozice. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek představil svou vizi dvanácti kroků pro řešení krize.
Dlouhodobý komplexní plán reakce, který Topolánek nazývá „SPAR“, tedy strategie připravenosti akcelerace růstu, bude vláda aplikovat v závislosti na míře ekonomického růstu. Nástroje fiskální a měnové politiky a strukturálních politik vláda aplikuje v případě dnes očekávaného růstu kolem 3 procent. Významnější impulzy nabídkové straně ekonomiky vláda zapojí při pesimistickém scénáři, kdy by ekonomika rostla 2-3procentním tempem. Teprve v případě krizového scénáře, tedy růstu pod 2 procenta, by vláda sáhla ke stimulaci poptávky.
Obnovení důvěry ve finančním sektoru chce vláda dosáhnout intenzivnější komunikací s centrální bankou, již provedeným navýšením garancí za vklady do výše 50 tisíc eur a aktivnější rolí ČNB a vlády na finančním trhu při nedostatečné kapitálové vybavenosti bank, nedostatečné likviditě či významné insolventnosti domácností.
Vláda podpoří export a zlepší podnikatelské prostředí
Rizika ze světové krize se vláda pokusí eliminovat pravidelným informováním ministrů o dopadech krize na jejich resorty, informováním centrální banky o vývoji poskytování úvěrů a vývoji úrokových sazeb, rozsáhlou podporou exportu a restrukturalizací a posílením fondů podpory malého a středního podnikání.
Vláda dále zamýšlí zpružnit ekonomiku dodržováním rozpočtové disciplíny, rozpočtových priorit, udržením nízkých sazeb, redukcí administrativní zátěže, sjednocením výběrních míst pro odvody, reformou pracovního trhu, zelenými kartami, dohledem na síťová odvětví a inventurou podmínek podnikatelského prostředí. Tu vláda provede ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR.
Jako impulz k růstu by mělo posloužit zdvojnásobení investic do infrastruktury až na 80 miliard. Dalšími impulzy mohou být evropské fondy, které mohou nahradit dočasný výpadek PZI, revize výdajových priorit, snížení daní právnických osob, snížení pojistného, zvýšení mobility pracovní síly, snížení vedlejších nákladů práce a zvýšení mezd ve veřejném sektoru, které bude mít rozpočtový dopad ve výši 2,5 miliardy korun.
Topolánek mimo jiné řekl, že vnějším hrozbám odolá jen taková ekonomika, která má zdravé veřejné finance, pružné instituce a trhy. „Z tohoto systémového pohledu je třeba přiznat, že máme rezervy,“ řekl poslancům. Nejúčinnějším řešením je tedy podle něj pokračování a zrychlení reforem.
Opozice vládu kritizuje
Opozičním politikům Topolánkovo vyčerpávající vystoupení nestačilo. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka ho označil za příliš obecné a nepodložené, vládě v přístupu k finanční krizi vyčetl přílišnou pasivitu. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš vládu kritizoval za to, že o dopadech krize nejedná s odbory a zaměstnavateli.
Kritiku od Dolejše sklidil i vládní návrh rozpočtu pro příští rok. Rozpočet prý nezohledňuje možnou krizi a dostatečně nepočítá s krizovým finančním balíčkem. „Je to nezodpovědné, s poměrně vysokou pravděpodobností lze říct, že krize v roce 2009 do Čech dorazí,“ řekl Dolejš.
Občanští demokraté nesouhlasí. „Krizové scénáře jsou na místě, když krize vzniká. Zatím tomu tak není. A mě na půdě Poslanecké sněmovny přijde, že se poslanci ČSSD a KSČM snaží krizi do Čech mermomocí přinést. Vydávat peníze daňových poplatníků předem je mrhání a vyhazování peněz,“ řekl v Událostech, komentářích poslanec za ODS Michal Doktor.
Paroubek představil svých 12 kroků
Předseda opoziční ČSSD v reakci na Topolánkovo vystoupení doporučil pro překonání krize celkem 12 opatření. Jedním z nich je například obnova podpory investičních pobídek do výrob s vysokou přidanou hodnotu.
Paroubek ale trvá také na poskytování státní pomoci vývozcům, zastavení snižování daní či znovuzavedení daňové progrese. „Nejlépe na tom nejsou země, které mají nejnižší daně, ale země, které za tyto daně vytvoří sociální kohezi, vzdělanou pracovní sílu a kvalitní infrastrukturu,“ argumentoval.
Dále je podle předsedy sociální demokracie nezbytné stanovit přesné datum přijetí eura. Další jeho návrhy se týkaly například čerpání peněz z evropských fondů, podpory výstavby obecních bytů nebo novomanželských půjček. Požaduje i zásah proti zneužívání dominantního postavení obchodních řetězců a rychlejší růst platů státních zaměstnanců.
