Přebytek státního rozpočtu stoupl ke konci srpna na rekordních 81,2 miliardy korun z červencových 75,6 miliardy korun. Jde o nejlepší srpnový výsledek od vzniku Česka, uvedlo dnes ministerstvo financí. Loni v srpnu byl přebytek 19 miliard korun. Na celý rok je plánovaný schodek rozpočtu 70 miliard korun. Za výsledkem rozpočtu stojí podle úřadu růst daňových příjmů.
Přebytek rozpočtu na konci srpna stoupl na rekordních 81,2 miliard
Události ČT: Přebytek rozpočtu je na 81 miliardách. Vliv má vyšší výběr daní i méně peněz na investice (zdroj: ČT24)
Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna stouply meziročně o 43 miliard na 859,3 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 19,2 miliardy na 778,1 miliardy korun. Celkové daňové příjmy rozpočtu bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 25,1 miliardy na 403,5 miliardy korun.
„Výsledek hospodaření zůstává nejlepší od vzniku České republiky a navíc se již třetí měsíc po sobě zvyšuje přebytek státního rozpočtu. Na historických rekordech je inkaso DPH, daň z příjmu i spotřební daně. Vzhledem k pozvolnějšímu růstu ekonomiky už nemůže být pochyb, že za rostoucím výběrem všech daní stojí na prvním místě lépe fungující Finanční správa,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
obrázek
Vzhledem k dosavadním výsledkům analytici začínají odhadovat, že letošní schválený schodek rozpočtu ve výši sedmdesáti miliard korun bude nakonec ještě výrazně nižší, než dosud uvažovali.
„Očekáváme, že dosáhne zhruba poloviny. Ve světle dnešních čísel ale vidíme slušnou šanci na to, že schodek bude nakonec ještě nižší než námi předpokládaných 35 miliard korun a může se přiblížit i vyrovnanému rozpočtovému hospodaření,“ konstatuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Připomíná však zároveň, že bude záležet také na tom, jak úředníci budou hospodařit ke konci roku. „Jak ukazuje například zkušenost z loňského roku, státní úředníci budou mít tendenci ke konci roku výdaje zvyšovat. Ještě ke konci loňského listopadu činil schodek státního rozpočtu necelých 30 miliard, o měsíc později to již bylo téměř 63 miliard korun,“ vysvětluje.
Dosavadní vývoj i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče naznačuje, že skutečný rozpočtový schodek bude letos minimální, pokud vůbec nějaký. „V každém případě platí, že rozpočtová pozice České republiky je momentálně bezproblémová,“ uvedl.
Vláda sice hojně utrácí na provozu, zejména na platech státních úředníků, ale nedaří se jí investovat.
K vyrovnanému rozpočtu by měl Sobotkův kabinet podle pravicové opozice směřovat. „Při tom ekonomickém výkonu České republiky bychom skutečně měli na příští rok připravit rozpočet vyrovnaný, je chybou této vlády, že se o to nesnaží,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Přebytek díky lepšímu výběru daní?
Na příjmové straně je lepší výsledek důsledkem zejména příznivého ekonomického vývoje, soudí analytici. Rostoucí ekonomika totiž znamená rostoucí základnu, ze které se daň vybírá. Navíc ekonomiku táhne spotřeba domácností, což je příznivé z pohledu výběru nejvýznamnější daně – daně z přidané hodnoty. „Zdá se též, že se tuto daň daří díky přijatým krokům ze strany ministerstva financí lépe vybírat,“ říká Vejmělek.
Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy ovšem nelze zatím bez delší časové řady a detailnější analýzy tvrdit, že k historicky nejlepšímu plnění rozpočtu významněji přispívají zlepšené mechanismy výběru daní. „Je to možné, ale nikoli jisté,“ uvedl. Tvrzení ministra financí Andreje Babiše, podle kterého nemůže být pochyb, že za rostoucím výběrem všech daní stojí na prvním místě lépe fungující Finanční správa, je tak podle Kovandy příliš smělé.
Vývoj salda státního rozpočtu za leden až srpen v roce 2015 a 2016
Na růstu daní z příjmu právnických osob se pak pozitivně podepisuje rekordní zaměstnanost a zrychlující růst mezd. Lepšímu výběru daně z příjmu právnických osob pomáhá růst ziskovosti českého korporátního sektoru.
Z významné části se ovšem na lepším výsledku hospodaření státního rozpočtu podílí také nižší veřejné investice. To bylo patrné zejména v první polovině roku. „Svůj čas si žádá příprava nových projektů financovaných z prostředků evropských fondů nového programového období, svou roli sehrává i problém s posudky o dopadu staveb na životní prostředí (EIA). Vláda na nejvýznamnější stavby vyjednala výjimku. Na číslech to ovšem bude vidět až se zpožděním několika měsíců,“ dodává Vejmělek.