Pražská burza zná svého kupce, je jím Vídeň

Praha - Vídeňská burza cenných papírů se dohodla na koupi většinového podílu v Burze cenných papírů Praha (BCPP) s jejími dosavadními majiteli. Transakce zůstává předmětem regulatorních a dalších schválení. Informaci dnes sdělila Beatrix Exingerová z Vídeňské burzy. Prodej tak ukončí dlouhotrvající spekulace, mezi možnými kupci byly zmiňovány Deutsche Börse, skandinávská OMX či burza ve Varšavě.

Vídeňská burza mezi zájemci zvítězila především kvůli geografické blízkosti a skutečnosti, že má na transakci dostatek peněz. Experti odhadují, že by se cena pražské burzy mohla vyšplhat na šest miliard korun.

„Jsme velice rádi, že se můžeme spojit s takto renomovaným a zavedeným partnerem v regionu. Věříme, že partnerství s Vídeňskou burzou posílí expanzi českých kapitálových trhů,“ komentoval obchod Jan Klenor, generální ředitel společnosti Patria, jež je největším akcionářem Burzy cenných papírů Praha. Spekulovalo se o tom, že dalšími spolumajiteli, kteří své podíly prodávají, by mohly být společnosti Tiger Holding, Komerční banka a ČSOB. Ty spolu s Patria Finance vlastní 50,01 procenta akcií BCPP.

Ředitel pražské burzy Petr Koblic se domnívá, že z krátkodobého hlediska nebude mít prodej na burzovní obchody žádný vliv, dlouhodobé efekty by podle něj měly být pozitivní. „… burza se stane součástí nějaké větší silnější skupiny,“ vysvětlil.

Michael Buhl, Výkonný ředitel Vídeňské burzy:

„Pražská burza cenných papírů bude významným partnerem a jako taková výrazně posílí naši stávající osu Budapešť-Lublaň-Vídeň.“


Vídeňská burza cenných papírů je již většinovým vlastníkem dvou burz ve střední a východní Evropě. Společně s Österreichische Kontrollbank vlastní vídeňská burza celkem 68,8procentní podíl v Budapešťské burze cenných papírů. V červnu letošního roku koupila vídeňská burza většinový podíl v Lublaňské burze cenných papírů. Bez majetkových podílů dále úzce spolupracuje s řadou dalších burz cenných papírů v regionu, zejména pak s burzami v Bukurešti, Sarajevu a Banja Luce.

Wiener Börse AG

1771 - založena císařovnou Marií Terezií
1991 - zaveden Index ATX, jeho stav 22. 10. ráno byl 2098,46 bodu
1997 - spojení s ÖTOB, rakouskou burzou obchodující s futures
- zisk v roce 2007: 58,889 milionu eur, meziroční nárůst téměř o 134 procent
- 10. října 2008 přerušila kvůli dramatickému poklesu na několik hodin obchodování, i na pražské burze se proto přestalo obchodovat s akciemi Erste Bank a Vienna Insurance Group.

                                                     Hlavní akcionáři:
UniCredit Bank Austria               11,7 %
Erste Group Bank                       9,4 %
Raiffeisen Zentralbank Österreich  6,1 %
Österreichische Kontrollbank        5,9 %
UNIQA Versicherungen                5,4 %
Vienna Insurance Group              5,3 %
Böhler-Uddeholm                       5,1 %
Wienerberger                            5,0 %

Vídeňská burza
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...