Pražská burza zná svého kupce, je jím Vídeň

Praha - Vídeňská burza cenných papírů se dohodla na koupi většinového podílu v Burze cenných papírů Praha (BCPP) s jejími dosavadními majiteli. Transakce zůstává předmětem regulatorních a dalších schválení. Informaci dnes sdělila Beatrix Exingerová z Vídeňské burzy. Prodej tak ukončí dlouhotrvající spekulace, mezi možnými kupci byly zmiňovány Deutsche Börse, skandinávská OMX či burza ve Varšavě.

Vídeňská burza mezi zájemci zvítězila především kvůli geografické blízkosti a skutečnosti, že má na transakci dostatek peněz. Experti odhadují, že by se cena pražské burzy mohla vyšplhat na šest miliard korun.

„Jsme velice rádi, že se můžeme spojit s takto renomovaným a zavedeným partnerem v regionu. Věříme, že partnerství s Vídeňskou burzou posílí expanzi českých kapitálových trhů,“ komentoval obchod Jan Klenor, generální ředitel společnosti Patria, jež je největším akcionářem Burzy cenných papírů Praha. Spekulovalo se o tom, že dalšími spolumajiteli, kteří své podíly prodávají, by mohly být společnosti Tiger Holding, Komerční banka a ČSOB. Ty spolu s Patria Finance vlastní 50,01 procenta akcií BCPP.

Ředitel pražské burzy Petr Koblic se domnívá, že z krátkodobého hlediska nebude mít prodej na burzovní obchody žádný vliv, dlouhodobé efekty by podle něj měly být pozitivní. „… burza se stane součástí nějaké větší silnější skupiny,“ vysvětlil.

Michael Buhl, Výkonný ředitel Vídeňské burzy:

„Pražská burza cenných papírů bude významným partnerem a jako taková výrazně posílí naši stávající osu Budapešť-Lublaň-Vídeň.“


Vídeňská burza cenných papírů je již většinovým vlastníkem dvou burz ve střední a východní Evropě. Společně s Österreichische Kontrollbank vlastní vídeňská burza celkem 68,8procentní podíl v Budapešťské burze cenných papírů. V červnu letošního roku koupila vídeňská burza většinový podíl v Lublaňské burze cenných papírů. Bez majetkových podílů dále úzce spolupracuje s řadou dalších burz cenných papírů v regionu, zejména pak s burzami v Bukurešti, Sarajevu a Banja Luce.

Wiener Börse AG

1771 - založena císařovnou Marií Terezií
1991 - zaveden Index ATX, jeho stav 22. 10. ráno byl 2098,46 bodu
1997 - spojení s ÖTOB, rakouskou burzou obchodující s futures
- zisk v roce 2007: 58,889 milionu eur, meziroční nárůst téměř o 134 procent
- 10. října 2008 přerušila kvůli dramatickému poklesu na několik hodin obchodování, i na pražské burze se proto přestalo obchodovat s akciemi Erste Bank a Vienna Insurance Group.

                                                     Hlavní akcionáři:
UniCredit Bank Austria               11,7 %
Erste Group Bank                       9,4 %
Raiffeisen Zentralbank Österreich  6,1 %
Österreichische Kontrollbank        5,9 %
UNIQA Versicherungen                5,4 %
Vienna Insurance Group              5,3 %
Böhler-Uddeholm                       5,1 %
Wienerberger                            5,0 %

Vídeňská burza
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 13 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 21 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...