Pražská burza zná svého kupce, je jím Vídeň

Praha - Vídeňská burza cenných papírů se dohodla na koupi většinového podílu v Burze cenných papírů Praha (BCPP) s jejími dosavadními majiteli. Transakce zůstává předmětem regulatorních a dalších schválení. Informaci dnes sdělila Beatrix Exingerová z Vídeňské burzy. Prodej tak ukončí dlouhotrvající spekulace, mezi možnými kupci byly zmiňovány Deutsche Börse, skandinávská OMX či burza ve Varšavě.

Vídeňská burza mezi zájemci zvítězila především kvůli geografické blízkosti a skutečnosti, že má na transakci dostatek peněz. Experti odhadují, že by se cena pražské burzy mohla vyšplhat na šest miliard korun.

„Jsme velice rádi, že se můžeme spojit s takto renomovaným a zavedeným partnerem v regionu. Věříme, že partnerství s Vídeňskou burzou posílí expanzi českých kapitálových trhů,“ komentoval obchod Jan Klenor, generální ředitel společnosti Patria, jež je největším akcionářem Burzy cenných papírů Praha. Spekulovalo se o tom, že dalšími spolumajiteli, kteří své podíly prodávají, by mohly být společnosti Tiger Holding, Komerční banka a ČSOB. Ty spolu s Patria Finance vlastní 50,01 procenta akcií BCPP.

Ředitel pražské burzy Petr Koblic se domnívá, že z krátkodobého hlediska nebude mít prodej na burzovní obchody žádný vliv, dlouhodobé efekty by podle něj měly být pozitivní. „… burza se stane součástí nějaké větší silnější skupiny,“ vysvětlil.

Michael Buhl, Výkonný ředitel Vídeňské burzy:

„Pražská burza cenných papírů bude významným partnerem a jako taková výrazně posílí naši stávající osu Budapešť-Lublaň-Vídeň.“


Vídeňská burza cenných papírů je již většinovým vlastníkem dvou burz ve střední a východní Evropě. Společně s Österreichische Kontrollbank vlastní vídeňská burza celkem 68,8procentní podíl v Budapešťské burze cenných papírů. V červnu letošního roku koupila vídeňská burza většinový podíl v Lublaňské burze cenných papírů. Bez majetkových podílů dále úzce spolupracuje s řadou dalších burz cenných papírů v regionu, zejména pak s burzami v Bukurešti, Sarajevu a Banja Luce.

Wiener Börse AG

1771 - založena císařovnou Marií Terezií
1991 - zaveden Index ATX, jeho stav 22. 10. ráno byl 2098,46 bodu
1997 - spojení s ÖTOB, rakouskou burzou obchodující s futures
- zisk v roce 2007: 58,889 milionu eur, meziroční nárůst téměř o 134 procent
- 10. října 2008 přerušila kvůli dramatickému poklesu na několik hodin obchodování, i na pražské burze se proto přestalo obchodovat s akciemi Erste Bank a Vienna Insurance Group.

                                                     Hlavní akcionáři:
UniCredit Bank Austria               11,7 %
Erste Group Bank                       9,4 %
Raiffeisen Zentralbank Österreich  6,1 %
Österreichische Kontrollbank        5,9 %
UNIQA Versicherungen                5,4 %
Vienna Insurance Group              5,3 %
Böhler-Uddeholm                       5,1 %
Wienerberger                            5,0 %

Vídeňská burza
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 2 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...