Praha – Stavy prasat v Česku loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, odkdy je statistici sledují. Ke konci roku 2011 jich tuzemští zemědělci chovali 1,49 milionu, což bylo takřka o pětinu méně než ke stejnému datu v roce 2010. Roční spotřeba vepřového masa se v ČR v posledních letech drží průměrně kolem 40 kilogramů na osobu. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala dnes již polovina vepřového na tuzemském trhu pochází z dovozu.
„Ani my jsme neočekávali takový brutální pokles stavů. Je to tragédie. Bude to mít trvalé negativní důsledky pro celý agrární systém. Bude tady trvalý nadbytek obilí,“ upozornil prezident Agrární komory Jan Veleba.
Chov prasat je pro většinu tuzemských chovatelů již několik let ztrátový a hospodařit delší dobu v červených číslech je podle Stibala neudržitelné. Dotační systém je podle něj dnes nastaven ve prospěch rostlinné výroby na úkor výroby živočišné. Přesto, že například na rozdíl od trhu s mlékem není obchod s vepřovým v EU svázán žádnými kvótami, zejména ekonomicky silnější státy pomocí různých národních podpor zvýhodňují své chovatele v boji s konkurencí.
Jan Stibal
„Každé druhé kilo vepřového se k nám dnes dováží. To jsem si před pár lety neuměl představit. Jsme národ, kde národní jídlo je řízek a knedlo-vepřo-zelo, a my budeme půlku prasat dovážet.“
Ideální podle Stibala není ani přístup řady tuzemských zemědělských podniků. Zatímco v západní Evropě převládá pohled na farmu jako komplexní celek, který zahrnuje jak pěstování zemědělských plodin, tak chov dobytka, v ČR se často výroby nesprávně oddělují. „Předseda si potom sedne a ekonom mu dá výsledek jednotlivých výrob. A když vám tři roky po sobě nevychází prasata, tak je škrtnete, to je logické,“ poznamenal Stibal. Podle něho čeští chovatelé také často za svými bohatšími západními kolegy zaostávají v technologické výbavě chovů.
Nedostatek českých prasat prý zkomplikuje život zemědělcům i spotřebitelům
Trvající úbytek prasat způsobuje každoroční problémy s odbytem obilí, které je základní složkou krmných směsí pro prasata a ztrácí tak užití. Stále větší část obilí z Česka tak míří do zahraničí a s ním i přidaná hodnota, která vzniká zejména v živočišné výrobě.
Ministerstvo zemědělství v loňském roce spustilo nové dotační programy na podporu upadajících chovů prasat. Přestože podle Stibala měla podobná podpora odstartovat již dříve, chovatelům určitě pomohla a nebýt jí, byl by loňský pokles ještě o pět procent vyšší. „O to naléhavější bude v loni započaté podpoře pokračovat,“ poznamenal Veleba, podle něhož je v zájmu zemědělců i spotřebitelů produkci vepřového v ČR zachránit.
V opačném případě podle něj hrozí, že – podobně jako se stalo už v minulosti u česneku –, po likvidaci tuzemských producentů zahraniční konkurence výrazně zvýší ceny, což pocítí český zákazník.
Méně se chová i drůbeže
Podobně jako prasat loni v Česku ubylo také drůbeže. Její stavy se meziročně snížily o dvacet procent na 19,26 milionu kusů, z toho slepic ubylo o 19 procent na 3,5 milionu. Naopak o 1,5 procenta se rozšířily chovy skotu, které ke konci roku 2011 čítaly 1,34 milionu kusů.
