Povinné energetické štítky pro budovy prošly Senátem

Praha - Senát dnes schválil novelu zákona o hospodaření energií, která zavádí povinnost označovat budovy energetickými štítky podobně, jako je tomu nyní u elektrospotřebičů. Novelu nyní dostane k podpisu prezident republiky. Senátoři ji schválili jen nejnižším možným potřebným počtem hlasů a v předcházející debatě ji kritizovali zleva i zprava. Opatření má vést ke snížení nákladů na energie.

Energetické štítky budou muset od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji jednotlivých bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit až od roku 2016. Již existující budovy budu získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Zákon podpořilo 29 senátorů, což bylo přesně potřebné množství. Jeho zamítnutí navrhl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha stejně jako Jana Juřenčáková z TOP 09 a Starostů. Kritici tvrdili, že novela přinese zátěž pro občany a hlavně města. Snaha snižovat energetickou náročnost by měla být podle nich dobrovolná.

Zazněl také argument, že se jedná o byznys pro ty, kdo budou zpracovávat energetické audity a vypracovávat štítky. Miloš Vystrčil (ODS) odhadl, že cena za průkaz bude vyšší než nyní odhadovaných 20 tisíc korun. Vícha prohlásil, že vlastník nemovitosti bude dávat peníze do auditů a specialistů místo toho, aby svoji nemovitost zateplil.

Experti o energetických štítcích

„Lidé si při pořizování nemovitostí budou moct porovnat, jaká ze srovnávaných budov je energeticky úspornější,“ upozornila specialistka na právo nemovitostí Lenka Němcová.

„Ani odborník není schopen rychle rozeznat, jak je budova postavená. Pokud nemáte v ruce detailní informace, tak to nerozeznáte. Řádově možná ano, ale podrobně ne,“ uvedl předseda správní rady SEVEN Jaroslav Maroušek.

Takzvané průkazy energetické náročnosti mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové opatření má vést k nižší spotřebě energií, a tím ke snížení výdajů. Novela zavádí také povinnost instalovat měřiče tepla v bytech s ústředním topením.

Pokud vlastník bytu nebude mít energetický průkaz, bude ho moci nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky. Dokumenty by při prodeji nebo pronájmu bytu nahradily energetický štítek. Jak dnes řekl ministr průmyslu Martin Kuba (ODS), nové pravidlo vyplývá z nutnosti zavést novou evropskou směrnici. „V této chvíli jsme za ministerstvo zvolili minimální variantu, která v minimálním rozsahu zatěžuje české občany,“ řekl Kuba České televizi.

Nahrávám video
Vstup Evy Davidové
Zdroj: ČT24

Novela zákona také zavádí pojem budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Podle ministra je to sice ne úplně šťastný název, směrnice však podle něj nechává členským státům možnost, aby tento pojem naplnily samy.

Podle Ctibora Hůlky ze společnosti Nemopas vznikne od příštího roku poptávka po 30 tisících až 40 tisících průkazů ročně. Dosud podle něj roční poptávka představuje 8 tisíc až 12 tisíc průkazů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 18 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...