Potvrzeno: Estonci začnou od ledna platit eurem

Brusel - Estonsko přijme euro od 1. ledna 2011. Zelenou vstupu do eurozóny mu dnes definitivně vystavil summit členských států Evropské unie v Bruselu. Od příštího roku tak bude euro oficiální měnou v 17 z celkových 27 států unie. Tento počet nejspíš zůstane na dlouhou dobu konečným, žádná další země se totiž v příštích letech zavádět společnou měnu nechystá.

Estonsko je navzdory nedávné ekonomické recesi, která v EU zasáhla nejvíc právě Pobaltí, vůbec nejméně zadluženým státem unie. Jeho celkový dluh činí jen sedm procent hrubého domácího produktu. V celé evropské sedmadvacítce je přitom přípustná hranice 60 procent HDP, kterou navíc většina zemí překračuje. Estonská vláda rovněž počítá s tím, že rozpočtový deficit se v blízké budoucnosti „přehoupne“ z loňských 1,7 procenta HDP do přebytku.

Estonsko, kde žije zhruba 1,3 milionu obyvatel, tedy zhruba stejně jako v Praze, bude v rámci eurozóny druhou nejmenší ekonomikou hned po Kypru. Na několik let bude také nejspíš posledním novým členským státem eurozóny. Ostatní uchazeči o přijetí eura, mezi než patří i Češi, buď v současnosti podmínky pro vstup do eurozóny neplní, nebo své plány odkládají kvůli dluhové krizi, která v poslední době ohrožuje stabilitu jednotné evropské měny a je považována za vůbec největší krizi eura od jeho vzniku v roce 1999.

To je i příklad Polska, které uvažovalo o přijetí eura na začátku roku 2012, ale pod tlakem současných okolností se rozhodlo tyto plány odložit na neurčito. Česko pro změnu neplní zejména rozpočtové kritérium. Jeho deficit by měl letos dosáhnout 5,3 procenta HDP, což je výrazně nad stanovenou tříprocentní hranicí. Podle některých českých politiků nepřipadá vstup do eurozóny v úvahu dříve než v roce 2015.

Mapa eurozóny
Zdroj: ČT24/Markéta Sandanusová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 37 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 11 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...