Postihy za švarcsystém? Obří pokuty pro drobné podnikatele

Praha - Snaha postihovat takzvaný švarcsystém komplikuje fungování malých společností. Hospodářská komora kritizuje tvrdý postup inspektorů při posuzování případů, kdy v rodinné firmě pomáhá někdo z příbuzných. Milionové pokuty jsou navíc pro drobné podnikatele likvidační.

Třeba Jiří Plzák ze Zlína si prodejem přivydělává jen tři víkendy do roka na letním festivalu.  „Byli jsme tam s bratrem a synovcem. Oni se přijeli dívat na festival, a když příležitostně nebudu stíhat, tak že mi pomohou,“ zavzpomínal Plzák. Kontroloři přišli, když si potřeboval odskočit a požádal rodinu o zástup. Inspektoři celou záležitost ale viděli jinak - šlo o nelegální zaměstnávání. „Argumentovali jsme tím, že je to dobrovolnická činnost od rodinných příslušníků,“ podotkl Plzák. 

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj tuto námitku ovšem zamítl a trvá na svém, že i pro krátkodobou výpomoc je nutné uzavřít smlouvu. „Mnozí si pletou nelegální zaměstnávání se švarcsystémem - ten nejde kontrolovat, úředníci chodí hlavně do malých firem a dávají pokuty,“ konstatoval prezident Hospodářské komory Petr Kužel. 

České bankovky
Zdroj: ČT24/ČNB

Systém kritizuje také premiér Petr Nečas. Ministerstvo práce proto připravuje novelu zákona o zaměstnanosti. „Chtělo by ji předložit vládě v průběhu první poloviny letošního roku,“ řekla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Podle premiéra kontroly zamířily naprosto falešným směrem. „Je to v současnosti předmětem jednání v rámci úpravy koaliční smlouvy,“ poznamenal Nečas. 

V loňském roce inspekce vyměřila podnikatelům 524 pokut za 110 milionů korun. „V poslední době firmy čelí velkým atakům a nájezdům státních orgánů,“ uvedl Kužel. Česká televize nedávno upozornila na případ Jana Sotony, kterému pomáhali nemocní rodiče. Spor vyhrál a půl milionou pokuty platit nemusel. Jiří Plzák ale na rozhodnutí teprve čeká. „Můj zisk se pohybuje do 20 tisíc ročně, nejsem velkopodnikatel, je to směšné,“ konstatoval muž. 

Ministryně práce a sociálních věcí, premiér a vedení Hospodářské komory by proto chtěli řešit problém nelegálního zaměstnávání ještě nyní v lednu.

2 minuty
Reportáž Ley Surovcové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...