Poslanci ve druhém čtení navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu kolem 44 miliard korun. Peníze chtějí přidat hlavně na armádu, ochranu hranic, ale i na školství nebo sociální záležitosti. Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek zákonodárci nakonec přesunuli na čtvrtek.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že svoje stanovisko k pozměňovacím návrhům k rozpočtu sdělí ve třetím čtení, kam poslanci návrh propustili. Ke změnám v rozpočtu ale zřejmě vstřícný nebude.
Babiš uvedl, že většina z resortů není schopna vyčerpat ani peníze, které má. Do obrany podle něj bude investováno dost. „Za čtyři roky navyšujeme rozpočet obrany o osm miliard,“ uvedl ministr k harmonogramu pro léta 2014 až 2018. Letos by podle něj mohla armáda vyčerpat až 50 miliard korun, ale ve skutečnosti to bude 34 miliard korun.
Příjmy, výdaje a schodek ve výši 70 miliard korun sněmovna schválila už v říjnu.
Přesuny nejsou výjimečné
To, že přesuny v řádech miliard bývají běžné, potvrdil hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Jistě to možná je a je potřeba flexibilně reagovat na situaci, zejména politickou, v souvislosti s nedávnými teroristickými utoky,“ konstatuje.
Přesuny ve velké míře půjdou z kapitoly Všeobecná pokladní správa. V ní je jedna důležitá položka, a to rezerva pro neočekávané situace. „Zde prostředky jsou, je to taková krabička poslední záchrany, ale ne pro hledání dlouhodobého řešení, to tady nenajdeme,“ dodává Marek.
V rámci druhého čtení mohli poslanci pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Loni ve stejném případě, kdy šlo o letošní rozpočet, navrhli poslanci přesuny za 3,5 miliardy korun. Rozpočtový výbor minulý týden doporučil přesuny v celkovém objemu 1,9 miliardy.
S nejvyšším přesunem peněz ve středu přišla opoziční ODS. Ze zhruba 30 položek chce odebrat celkem asi 24 miliard korun a přesunout je do vládní rozpočtové rezervy. Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury tak chce ukázat, kde je možné najít v rozpočtu úspory. Současně tím prý dává tyto peníze k dispozici vládě, protože s rezervou může nakládat právě vláda.
Rozhodování o veřejné zakázce už nebude jen o ceně
Poslanci nakonec projednávání návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek přerušili a budou v něm pokračovat ve čtvrtek. Předloha má podle vlády poskytnout zadavatelům větší pravomoci, současně jim ale nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Nová norma zvyšuje například limit pro povolené vícepráce na padesát procent ze současných třiceti. A u některých typů tendrů zakazuje vybrat vítěze jen podle nejnižší ceny.
Podle předsedy občanského sdružení Oživení Martina Kameníka se dá zákon o veřejných zakázkách popsat tak, že formuli „zadavatel musí“ vystřídalo „může“. Zadavatel tak má vetší flexibilitu, může například vyloučit firmu, se kterou nebyl v předchozích případech spokojen. „Zároveň s tím ale roste i riziko - zadavatel nemusí vyloučit špatného dodavatele a může s ním uzavřít další smlouvu,“ dodává Kameník.
Další problém vidí předseda Oživení v tom, že vláda sice vytvořila transparentnější zákon, ale zároveň s tím nezreformovala prostředí institucí, které na korektní zadávání zakázek dohlížejí. „Myslím zejména antimonopolní úřad, který zůstává beze změny. Měl by změnit způsob, jakým je řízen, jak se volí jeho předseda, jak vykazuje svoji činnost a zda ho také někdo kontroluje,“ uvedl Kameník.
Šlechtová: Cena už nebude rozhodující
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) uvedla, že za zásadní změnu považuje to, že již nebude jedno povinné hodnotící kritérium, ale bude jich více a povinných. A zdůraznila, že už dnes se dá hodnotit zakázka nejen podle ceny. Nicméně ta ale stejně ve většině případů o konečném výběru dodavatele rozhoduje.
Ministerstvo připravuje proto i metodiku a prováděcí předpisy, které budou hodnotit přiměřenost nejnižší nabídkové ceny. „Připravujeme vzorek, na základě kterého se spočítá limit a jakmile bude cena pod tento limit, tak ihned bude taková nabídka dodavatele vyloučena,“ říká Šlechtová.
