Portugalská ekonomika se odrazila ode dna. Ta řecká na to stále čeká

Lisabon – Další dvě miliardy eur smaže Portugalsko ze svého dluhu u Mezinárodního měnového fondu (MMF), a to ještě před termínem. Země už loni opustila záchranný program, o který požádala Evropskou unii a právě MMF v roce 2011 a v jehož rámci dostala 78 miliard eur. Z krize se ale naopak nedaří dostat Řecku, které se stále nedohodlo s věřiteli na seznamu reforem. Čas má do konce června.

Portugalsko dostalo od Bruselu svolení splatit fondu zbytek půjčky předčasně. Už v březnu mu uhradilo 6,6 miliardy eur, což je 22 procent celkového objemu úvěrů, které od MMF dostal. Nyní mu dluží ještě zhruba 12 miliard eur. Lisabon na předčasném splacení úvěru výrazně ušetří, protože letos díky nákupům Evropské centrální banky (ECB) na trhu dluhopisů výnosy státních obligací většiny zemí eura sestoupily na rekordní minima. V posledních dnech ale výnosy některých zemí včetně Portugalska kvůli obavám z bankrotu Řecka a odchodu této země z eurozóny zřetelně stouply.

MMF v březnu zlepšil odhad letošního ekonomického růstu Portugalska na 1,5 procenta. Díky zlepšené výkonnosti ekonomiky se Lisabonu daří snižovat rozpočtové deficity a připravit si půdu i pro snižování vysoké zadluženosti. Vláda slíbila, že deficit letos sníží pod tříprocentní limit EU.

Řecko a EU
Zdroj: perschfoto/ČTK/DPA

Portugalsko bylo po Irsku druhou zemí zasaženou dluhovou krizí v eurozóně, která opustila záchranný program. Irsko předčasně splatilo už většinu svých úvěrů od MMF. Z krize se ale na druhou stranu stále nedaří vymanit Řecku, které se do ní dostalo jako první.

Irský ministr: Dluhy? Řekové by se od nás mohli učit

Řecko stále čeká na dohodu s věřiteli

Posledních několik měsíců se v médiích objevují stále stejné zprávy – řecká vláda a věřitelé se snaží najít společnou řeč. Eurozóna totiž v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do doby, kdy jí řecká vláda předloží seznam reformních kroků. A to se stále nedaří. Návrh, který předložili mezinárodní věřitelé a který předpokládá prudké zvýšení daně z přidané hodnoty, řecký premiér v pátek odmítl jako absurdní. Za jediné realistické východisko označil reformní plán své vlády.

  • Řecko má na dohodu s věřiteli sice čas až do konce června, ale bankrot může nastat každým dnem. Přestože například ještě minulý týden vláda Alexise Tsiprase všechny ujišťovala, že v pátek splatí MMF dluh ve výši 300 milionů eur, termín nakonec odložila na konec měsíce. Je tedy víc než zjevné, že Řecko je na finančním dně.

Podle posledních informací jsou prý Atény ochotné udělat kvůli dohodě s věřiteli kompromis. „Náš návrh je rozhodně výchozím bodem,“ uvedl mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis. Mise řecké delegace by podle něj měla prozkoumat možnosti řešení, které uspokojí obě strany.

Řecká dluhová krize
Zdroj: ČT24/Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha

Atény podle mluvčího vyčerpají všechny možnosti, aby dohody s věřiteli dosáhly. Jednat jsou kvůli tomu připraveny až do konce června, kdy má vypršet prodloužený mezinárodní záchranný program pro Řecko. O jeho další prodloužení prý vláda v Aténách neusiluje, tuto možnost ovšem Sakellaridis nechal otevřenou. Vyloučil naopak možnost vypsání předčasných voleb - ty prý součástí vládních plánů nejsou.

Řecký ministr Janis Varufakis, který dnes v Berlíně jednal se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem, podle agentury AFP prohlásil, že nastal čas, aby se vyjednávací strany „přestaly vzájemně obviňovat“. „Je načase dělat svou práci a dospět k dohodě,“ řekl ministr.

Merkelová: U Řecka se počítá už každý den

Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že řecká krize byla na summitu skupiny sedmi hospodářských mocností G7 tématem diskuze o rizicích, jaká může tato krize mít pro světovou ekonomiku. Odmítla ji ale srovnávat s pádem americké investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. „Chceme, aby Řecko zůstat součástí eurozóny, ale máme jasné stanovisko, že solidarita s Řeckem vyžaduje, aby Řecko (…) provedlo reformy,“ upozornila kancléřka. „Nezbývá moc času. Všichni intenzivně pracují. Pozítří (ve středu) bude příležitost o tom diskutovat s řeckým premiérem. Teď se počítá už každý den,“ řekla.

A o Řecku jednal na schůzce zemí G7 i americký prezident barack Obama. „Atény budou muset přijmout obtížná rozhodnutí při provádění reforem k zvládnutí dluhové krize, tato rozhodnutí ale pomohou v dlouhodobém horizontu,“ řekl Obama. „Podporujeme úsilí o nalezení cesty, která Řecku umožní zavést nezbytné reformy a návrat k růstu v silné, stabilní a rozvíjející se eurozóně,“ dodal americký prezident.

Obama přitom podotkl, že Řecko by mělo projevit dostatek serióznosti, co se týče realizace významných reforem. Obě vyjednávací strany, tedy Řecko a věřitele, vyzval, aby projevily v rozhovorech pružnost.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...