Polskému dozoru už nedůvěřujeme, naše kontroly jsou nezbytné, říká Toman. Podle Varšavy se kauza zveličuje

V Česku začala platit mimořádná veterinární opatření pro dovoz veškerého hovězího masa z Polska. Jde o reakci na aktuální nález masa se salmonelou. Testování zdravotní nezávadnosti je podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) nezbytné, Praha podle něj už nedůvěřuje polskému systému dozoru nad potravinami. Reagoval tak na polského ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského, podle něhož česká strana problém zveličuje.

Ministr Ardanowski prohlásil, že věc zveličují ty země, které v oblasti produkce potravin nestačí na polskou konkurenci. „Možná právě kvůli tomu, že se nám dobře daří, je každá záminka dobrá k tomu udeřit na nás,“ řekl v rozhovoru pro Radio Wnet.

„Je to zveličované, protože z toho má někdo užitek. Buď jsou volby, nebo chtějí rozvíjet svoji produkci a prohrávají v konkurenci s námi, protože vyrábíme více a levněji,“ tvrdí šéf polského resortu zemědělství.

Varoval také, že jestli Polsko bude ze strany Česka „vydírané“, může začít s kontrolami českého piva.

Toman: Museli jsme reagovat

„Slova polského ministra, že problém zveličujeme, považuji za snahu odvrátit pozornost od skutečného problému. Už před třemi týdny jsem jej upozornil, že přetrvává naše nedůvěra v polský systém dozoru nad potravinami a jsme připraveni přijmout v případě nutnosti další opatření. Pokud se na náš trh dostalo sedm set kilo masa s nebezpečnou salmonelou, bylo jasné, že musíme reagovat,“ uvedl český ministr.

Toman zároveň požádal svůj polský protějšek o telefonický rozhovor, zaslal mu také dopis. Po víkendu by se měl setkat s polskou velvyslankyní Barbarou Ćwiorovou. 

Česká strana se ohradila i proti středečnímu tvrzení Polska, že nezadala informace o nalezení salmonely v polském hovězím do Systému rychlého varování Evropské unie (RASFF). „Národní kontaktní místo pro RASFF vložilo do systému varování informaci ve středu ve 13:06, zatím nebyla informace schválena ze strany Evropské komise,“ řekl za Státní veterinární správu Petr Majer.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal zase považuje polská vyjádření ohledně případných kontrol českého piva za překvapivá. „S českým pivem nikdy žádný problém nebyl. Polská strana je jako příklad možného odvetného opatření zjevně zvolila z čistě symbolických důvodů,“ sdělil Šámal. Není podle něj žádný důvod se domnívat, že by slova o zavedení kontrol českého piva měla racionální základ.

V Česku vstoupila ve čtvrtek v platnost mimořádná veterinární opatření. Příjemci polského hovězího ho musí nechat vyšetřit v akreditované laboratoři na bakterie salmonely. Žádnou zásilku nesmějí uvést na trh dříve, než dostanou vyhovující výsledky.

Nahrávám video

„My nad tím budeme provádět dozor, to znamená, že budeme kontrolovat dodržování mimořádných veterinárních opatření. Pokud by je porušili, tak jim hrozí sankce až do dvou milionů korun,“ upozornil ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

„Uvidíme, jaké budou výsledky, Jsou to mimořádná opatření, která mohou trvat dlouhou dobu, uvidíme, jak na to Polsko zareaguje. Nejsem schopen říct, jestli budou trvat 14 dnů, měsíc nebo déle,“ doplnil Semerád. 

Někteří obchodníci už přestávají hovězí v Polsku nakupovat. „Cílem přijímaných opatření není zákaz obchodování s žádným z členských států, tedy ani s Polskem, protože volný pohyb zboží je základním pilířem fungování EU. Případný zákaz dovozu by musel být koordinován s Evropskou komisí a ostatními členskými státy, aby se zabránilo dovozu masa přes další země,“ uvedlo ministerstvo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...