Polské zboží nebylo terčem kontrol více než jiné, chce dokázat Jurečka

Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka po telefonu ujistil šéfa polského resortu, že mu do středy dodá dokument vyvracející možnou diskriminaci polských dovozců potravin. Ty rozčílil srpnový dokument českých úřadů, na který upozornili polští novináři. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) podle polských médií totiž tehdy nařídila, aby právě polské potraviny byly důkladně kontrolovány. Inspekce sice dokument potvrdila, hlavní motivací příkazu ale podle ní byla zpřísněná kontrola dovážených potravin, které místo do Ruska směřují na český trh.

„Do zítřka do rána mu doložím zprávu o tom, jakým způsobem postupovaly naše dozorové orgány od měsíce srpna do dnešních dnů,“ řekl Jurečka. Ze zprávy podle něj bude vyplývat, že Česko neudělalo cílenou kampaň proti polským potravinám. „Uvidí, že na ten objem obchodu jsme nezatížili polské potraviny kontrolami více než další státy,“ dodal. Polského ministra dnes požádal, ať počká s dalšími kroky a výroky do té doby, než se podívá na čísla, která mu Jurečka zašle.

Původní dokument je datován dnem 19. srpna 2014. Výrazně výběrové kontroly přitom některé pasáže minimálně naznačují. U položky „jablka“ v citovaném dokumentu například stojí: „Každý z inspektorátů v týdnu od 25. do 29. 9. 2014 odebere po dvou vzorcích jablek původem z Polska (jablka původem z jiných států nebudou odebírána!).“ Hned na začátku třístránkového textu se píše: „Poněvadž významným exportérem potravin do Ruské federace je Polsko, bude kontrola cílena především na produkty původem z Polska.“

Polští dovozci si chtějí stěžovat u Evropské komise. Sám polský ministr Marek Sawicki chtěl podle včerejšího vyjádření osobně informovat Komisi ve dnech 14. či 15. prosince. „Neslyšel jsem nikdy o Čechovi, jenž by zemřel na otravu polským jídlem. Ale několik Poláků zemřelo po požití českého alkoholu, který se prodával nejen v Česku, ale i v Polsku,“ řekl v pondělí Sawicki. Připomněl tak předloňskou metanolovou aféru, která si nejen v Česku vyžádala přes pět desítek životů. 

Jde o vytržený kontext, tvrdí česká strana

Jak SZPI, tak ministr Jurečka shodně tvrdí, že polská strana dokument vytrhuje z kontextu. Nešlo prý o nařízení adresované výlučně na polské potraviny, ale primárně na všechny, které podléhají ruskému embargu. „Vzhledem k tomu, že Polsko je významným vývozcem potravin do Ruské federace, byl logický krok z naší strany zaměřit pozornost… na potraviny, které by mohly vstupovat na trh v ČR, přestože byly původně určeny pro ruský trh,“ uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Důvodem celého nařízení byl prý fakt, že předpisy pro dovoz potravin do Ruska a na trh EU mají odlišné předpisy. „SZPI vždy musí reagovat na aktuální situaci na trhu s potravinami a na pohyb zboží v rámci EU i mimo EU tak, aby byly ochráněny zájmy spotřebitelů,“ dodává Kopřiva.

Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr zemědělství

„V daném čase vyhodnocujeme míru rizika. V ten okamžik byla taková, že Polsko je druhý největší exportér do ČR a zároveň velký exportér potravin na ruský trh. Jestliže tady několik týdnů hrozilo, že ty potraviny, které byly připraveny na vývoz do Ruska, skončí někde na unijním trhu, kde jsou rozdílné nároky na kvalitu potravin a například na jejich značení, tak dozorové orgány rozhodly v tomto kontextu…“

„Takže se může stát, že je určité krátké období, kdy se zaměříme například na potraviny z té či jiné země více. Bylo to tady i v minulosti. Jsou měsíce, kdy například, a v daleko větší míře, kontrolujeme třeba potraviny z Německa.“

Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Podle informací, které zveřejnila Státní veterinární správa, oznámili dovozci od letošního října, kdy platí zpřísnění nahlašování dovozu potravin, přes 13 000 zásilek živočišných produktů z Polska a provedli u nich 103 kontrol. Druhým největším dovozcem bylo v uvedeném období Německo, kde na 10 115 zásilek připadlo 97 kontrol. Ze Slovenska bylo nahlášeno ve stejném období 2 500 zásilek a kontrol provedeno 61, z Itálie 1 211 zásilek a provedeno bylo 48 kontrol, tedy v poměru k přijatému zboží výrazně více než u polských produktů.

SZPI obdržela za stejné období hlášení o dovozu 26 000 dodávek čerstvého ovoce a zeleniny a z toho zkontrolovala na místě 5 900 šarží. Pro laboratorní analýzu odebrala 649 vzorků, z čehož bylo devět vzorků nevyhovujících: pět z Polska a po dvou z Německa a Rakouska. 

  • Naposledy před týdnem Inspekce díky kontrolám například objevila těžké kovy a pesticidy v dovážené zelenině z Polska. Nadlimitní množství olova a kadmia zjistila v mrkvi, pesticidy pak v rajčatech a okurkách. Kromě těžkých kovů a pesticidů zjistili také porušení odrůdové jednotnosti u brambor z Německa a Rakouska.

Polský ministr Sawicki hovoří o šikanování polských výrobců, což podle něj souvisí s nižší produktivitou nezreformovaného českého zemědělství; Češi se už dlouho pokoušejí i neférovými způsoby potírat polské potraviny, tvrdí ministr, který chce osobně informovat Evropskou komisi. Sawicki podle polského rozhlasu také vybídl polské výrobce, aby v Česku hájili svá práva a dobré jméno polských potravin i u soudů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 15 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 22 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...