Politické a ekonomické špičky debatují v Davosu o útocích radikálů, migraci nebo ropě

Nahrávám video
Politici a byznysmeni v Davosu debatují o útocích radikálů, migrační krizi nebo cenách ropy
Zdroj: ČT24

V Davosu začíná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Dominovat mu budou zřejmě taková témata jako útoky radikálů, migrační proudy, pokles cen ropy, změna klimatu či překotný technologický vývoj. Čtyřdenního setkání se zúčastní více než 2500 čelných představitelů světové politiky a byznysu. Čeká na ně série konferencí a panelových diskusí, přepychové lyžařské středisko ale bývá také dějištěm překvapivých bilaterálních schůzek a zákulisních jednání.

Hlavním tématem letošního, 46. ročníku je „Zvládání čtvrté průmyslové revoluce“, kterou se rozumí širší využívání robotů, umělé inteligence, nanotechnologií či 3D tiskáren. WEF před zahájením zasedání zveřejnil prognózu, podle které přijde 15 ekonomik světa kvůli robotům a dalším hlubokým změnám na pracovním trhu v příštích pěti letech o více než pět milionů pracovních míst.

„Odhaduje se, že během několika desetiletí lidstvo vyrobí umělou inteligenci, která bude inteligentnější než člověk ve všech kognitivních schopnostech. Bude to zároveň poslední vynález, který lidstvo vynalezne, protože všechny další vynálezy bude za nás potom vyrábět ta umělá inteligence. Lidi pravděpodobně už nebudou muset pracovat. Někteří se toho neskutečně bojí. A pak jsou zase ekonomové, kteří tvrdí, že právě tohle je jediná možnost našeho budoucího ekonomického vývoje,“ vysvětluje Tomáš Sedláček, který na fóru v minulosti přednášel.

Průzkum: Firemní šéfové jsou nejpesimističtější za tři roky

Podle ankety, kterou konzultantská společnost PwC pravidelně zveřejňuje před výročním zasedáním Světového ekonomického fóra v Davosu, věří ve zlepšení globální ekonomiky v tomto roce jen 27 procent výkonných šéfů. Proti loňskému průzkumu to bylo o deset procentních bodů méně a nejméně od roku 2013. Průzkum rovněž zjistil, že podle 66 procent šéfů musí jejich podniky čelit více hrozbám než před třemi lety, což bylo o osm procentních bodů více než před rokem.

Davos
Zdroj: ČTK/ABACA/AA

Obavy o globální ekonomiku se nyní zkombinovaly s výrazně zvýšeným kolísáním na finančních trzích a s geopolitickými problémy, což podkopalo důvěru firem a vyvolalo otazníky ohledně jejich letošních rozvojových plánů, uvedl šéf PwC Dennis Nally. „Když se to všechno sečte, není výhled pro tento rok tak povzbudivý, jak mnozí z nás doufali,“ řekl Nally agentuře AP.

Na pořad jednání ale přijdou i další aktuální témata. Především političtí lídři se budou zřejmě věnovat hrozbě útoků extremistů, jako byly ty, které nedávno zasáhly Paříž, Jakartu či Istanbul. Pokračuje i mezinárodní kampaň proti radikálnímu hnutí Islámský stát v Iráku a v Sýrii. V Sýrii navíc trvá občanský konflikt, před kterým již uprchly více než čtyři miliony lidí, řada z nich do Evropské unie. Tu bude v Davosu zastupovat její ministryně zahraničí Federica Mogheriniová.

Pozvánka pro severokorejskou delegaci byla zrušena

Tématem k diskusi bude zřejmě i nedávný jaderný test Severní Koreje. WEF, který loni tuto izolovanou zemi do Davosu pozval, po záležitosti s testem pozvánku pro severokorejskou delegaci zrušil.

Další blok témat je spojen s propadem cen komodit, především pak ropy. Její cena za rok a půl klesla kvůli převisu nabídky o více než 70 procent, což otřáslo světovými akciovými trhy a může to ohrožovat i některé energetické firmy i celé ekonomiky. Další miliony barelů ropy se po zrušení hospodářských sankcí chystá na trh dodat Írán, jehož ministr Mohammad Džavád Zaríf by podle pozorovatelů mohl k věci promluvit. Teherán zaznamenává po zrušení sankcí údajně rovněž nový druh vztahů se Spojenými státy. Jejich delegaci v Davosu povede americký viceprezident Joe Biden se svou manželkou Jill.

Davos
Zdroj: ČTK/AP/Michel Euler

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová či představitelé čínských finančních institucí a regulačních orgánů by se mohli vyjádřit ke stavu čínské, potažmo světové ekonomiky. Čína, která je druhou největší ekonomikou světa, se pro některé stala synonymem osudu globální ekonomiky. Růst Číny ale zpomaluje; loni byl nejnižší za poslední čtvrt století.

Loni se v Davosu uzavřela dohoda o záchranném programu pro Ukrajinu, co bude letos?

Zasedání WEF, která byla původně čistě podnikatelskou konferencí, se často setkávají s kritikou, že jsou odtržena od reálného světa. Mnoho účastníků ale poukazuje na praktické výhody toho, že se tolik lidí z oboru může setkat na jednom místě. Například loni byla v Davosu uzavřena dohoda o mezinárodním záchranném programu pro Ukrajinu.

Letos se v nejvýše položeném evropském městě (1560 metrů nad mořem) očekává více než 40 hlav států a vlád, šéfové velkých mezinárodních firem, jako je Microsoft nebo General Motors, špičkoví vědci a také představitelé veřejného života. Z celebrit pak letošnímu zasedání dodá lesk například americký herec a filmový producent Leonardo DiCaprio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...