Pokuty v kauze LuxLeaks platí. Odvolací soud ale zmírnil podmíněné tresty

Odvolací soud v Lucembursku zmírnil rozsudky v kauze úniku kontroverzních daňových dohod této země s nadnárodními podniky. Jednomu z obžalovaných informátorů byl podmíněný trest vězení snížen, druhý byl zcela osvobozen, uvedla agentura AFP. Naopak oběma byla potvrzena původní výše peněžité pokuty. Novináři, který o aféře zvané LuxLeaks informoval, bylo potvrzeno zproštění obvinění.

Žalobu na tři Francouze podala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která sporné dohody mezi lucemburskými úřady a zahraničními firmami zprostředkovávala a pro kterou oba informátoři původně pracovali.

Prokuratura bývalé zaměstnance PwC obvinila z krádeže a zveřejnění zhruba 45 tisíc stránek o daňových praktikách velkých nadnárodních firem a požadovala pro ně trest odnětí svobody na 18 měsíců.

Antoine Deltour dostal od odvolacího soudu podmíněný trest ve výši šesti měsíců vězení a pokutu 1500 eur (zhruba 41 tisíc korun). Původní trest byl ve výši dvanácti měsíců odnětí svobody. U Raphaëla Haleta byl zrušen podmíněný trest devíti měsíců vězení, byla ale zachována pokuta, a to ve výši tisíc eur (zhruba 27 tisíc korun).

Novináře Edouarda Perrina, pro kterého prokuratura prvoinstančně požadovala pouze blíže nespecifikovanou pokutu, soud potvrdil zproštění obvinění. Novinář se hájil tím, že zveřejněním dokumentů splnil svou „občanskou povinnost“.

Nadstandardní dohody se týkaly i Applu či Amazonu

Aféra kolem nadstandardních dohod v Lucembursku, díky nimž velké společnosti ušetřily miliardy eur na daních, se rozhořela v listopadu 2014. Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) tehdy přišlo s výčtem stovek nadnárodních firem, které takto v minulosti postupovaly. Patřily mezi ně například Apple, Amazon, IKEA, Pepsi či Axa.

Lucemburské úřady trvají na tom, že dohody byly zcela legální. Pod tlakem politiků, kteří se zavázali bojovat proti daňovým únikům, ale začaly od podobných dohod ustupovat.

Skandál vrhl stín i na evropské instituce, neboť nynější předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl dlouhá léta lucemburským premiérem a nese za kontroverzní dohody politickou odpovědnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 10 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 11 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...