Juncker: Nízké daně pro nadnárodní firmy byly v pořádku

Brusel – Médii ostře sledované a kritizované daňové dohody mezi Lucemburskem a některými nadnárodními firmami byly v souladu s národním i mezinárodním právem, řekl dnes Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, ale hlavně bývalý lucemburský premiér. Připustil ale svou politickou odpovědnost za vše, co se v zemi za jeho úřadování dělo.

Jen pár týdnů po nástupu do předsednického křesla Evropské komise musí Juncker čelit skandálu, kdy podle zjištění novinářů Lucembursko v minulých letech umožnilo přibližně 340 nadnárodním firmám prostřednictvím tajných dohod platit jen velmi nízké daně. Patří mezi ně třeba Apple, Amazon, Ikea, Pepsi či Axa. Informovala o tom evropská média, která se odvolávají na dokumenty Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) se sídlem ve Washingtonu.

„Ke všem společnostem a všem investorům se musí přistupovat stejně. Lucemburské právo to zajišťuje,“ poznamenal někdejší premiér a ministr financí. „Vše, co se stalo, bylo v souladu s národní legislativou a odpovídajícími mezinárodními pravidly,“ zdůraznil. Připomněl také, že v Lucembursku je daňová administrativa autonomní.

Junckerovo vysvětlení nežádají pouze novináři, objasnění celé situace totiž požadovali i poslanci Evropského parlamentu, před kterými předseda EK dnes pronesl své prohlášení. Junckerovo vystoupení na tiskové konferenci k dnešnímu jednání komise nebylo předem avizované.

Lucemburské dohody z let 2002 až 2010 představují podle ICIJ ztráty v objemu miliard eur. Organizace se v rámci půlročního vyšetřování, nazvaného Luxembourg Leaks (Lucemburské úniky), dostala ke 28 tisícům stránek dokumentů. Ty podle novinářů dokazují, jak velké firmy využívají Lucembursko a jeho volnější daňové zákony k transferům zisků do této evropské země. Důvod? Jejich zisky tam nejsou vůbec nebo jen velmi málo zdaněny.

Dlouholetý lucemburský premiér je ale proto, aby se podobné záležitosti řešily na celoevropské úrovni, protože jde podle něj o důsledek uplatňování různých pravidel v různých zemích. Do útoku přešel Juncker ve chvíli, kdy zdůraznil, že komise bude pod jeho vedením tvrdě bojovat s daňovými úniky a snahou vyhýbat se placení daní. „Toto nejsou jen slova, ale skutečný záměr komise. Jsme pro větší fiskální průhlednost,“ řekl. Potřeba je podle něj například intenzivnější výměna informací mezi státy.

„Jsem politicky odpovědný za to, co se stalo v každém koutě této země, která naštěstí není nijak veliká,“ prohlásil dnes Juncker a dodal také, že v jeho minulosti není nic, co by naznačovalo, že se snažil napomáhat firmám, aby nemusely daně platit. Uzavřených dohod by prý litoval v případě, že by umožnily společnostem nedanit vůbec.

Barroso se loučí, štafetu přebírá Juncker
Zdroj: ČT24/Zimní olympijské hry

Juncker před europoslanci

Při svém dnešním vystoupení na půdě Evropského parlamentu Juncker zopakoval, že právo nebylo nijak porušeno. „Fiskální zákon byl vždy respektován, žádná nelegální praxe mi není známa,“ uvedl předseda komise. „Podobný systém existuje i v dalších zemích EU, není to zas taková lucemburská specifičnost,“ obhajoval chování lucemburských úřadů. 

Po většinu svého projevu se pak zabýval hlavně návrhy, co je třeba udělat do budoucnosti a jak podobné praxi zabránit. Z poslaneckých lavic se po jeho řeči neozýval pouze potlesk, ale i bučení. Pokud by se prokázalo, že bylo porušeno unijní právo, byl by to podle europoslance za ANO Pavla Teličky mnohem větší problém, než kvůli kterému padla v roce 1999 komise vedená Jacquesem Santerem. Tehdy komise odstoupila kvůli Edith Cressonové, která jako eurokomisařka zaměstnávala jako poradce svého osobního zubaře. 

  • "Nad komisí visí temný stín a my se toho stínu musíme zbavit co nejrychleji. Rád bych viděl výsledky tohoto vyšetřování do konce roku," řekl Guy Verhofstadt, předseda liberální frakce ALDE.
  • „Je to otázka daňové konkurence vůbec a toho, je-li toto přijatelné,“ podotkl Luděk Niedermayer (TOP 09) a dodal, že by Brusel měl co nejdříve najít řešení této věci nejen jako politického, ale i ekonomického problému.
  • "Mělo by proběhnout vyšetřování. Podpořili jsme vytvoření zvláštního výboru, který se bude i obecně zabývat otázkou daňových rájů," sdělil Pavel Telička, jehož hnutí ANO je v europarlamentu součástí liberální frakce ALDE, a zároveň podotkl, že i když jde o závažný problém, není čas na emotivní a unáhlené kroky.
  • „Všichni jsme věděli, že Lucembursko je daňový ráj, věděla to i veřejnost,“ řekl Pavel POC (ČSSD) a připojil k tomu, že by uvítal, pokud kauza povede k takovým výsledkům, jako je Junckerem nyní navrhovaná harmonizace daňových předpisů.
  • "Komise nyní vede vyšetřování kvůli daňovým únikům, které předseda této komise jako tehdejší premiér a ministr financí kryl. To je neudržitelná situace," míní Jan Zahradil (ODS)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...