Juncker: Nízké daně pro nadnárodní firmy byly v pořádku

Brusel – Médii ostře sledované a kritizované daňové dohody mezi Lucemburskem a některými nadnárodními firmami byly v souladu s národním i mezinárodním právem, řekl dnes Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, ale hlavně bývalý lucemburský premiér. Připustil ale svou politickou odpovědnost za vše, co se v zemi za jeho úřadování dělo.

Jen pár týdnů po nástupu do předsednického křesla Evropské komise musí Juncker čelit skandálu, kdy podle zjištění novinářů Lucembursko v minulých letech umožnilo přibližně 340 nadnárodním firmám prostřednictvím tajných dohod platit jen velmi nízké daně. Patří mezi ně třeba Apple, Amazon, Ikea, Pepsi či Axa. Informovala o tom evropská média, která se odvolávají na dokumenty Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) se sídlem ve Washingtonu.

„Ke všem společnostem a všem investorům se musí přistupovat stejně. Lucemburské právo to zajišťuje,“ poznamenal někdejší premiér a ministr financí. „Vše, co se stalo, bylo v souladu s národní legislativou a odpovídajícími mezinárodními pravidly,“ zdůraznil. Připomněl také, že v Lucembursku je daňová administrativa autonomní.

Junckerovo vysvětlení nežádají pouze novináři, objasnění celé situace totiž požadovali i poslanci Evropského parlamentu, před kterými předseda EK dnes pronesl své prohlášení. Junckerovo vystoupení na tiskové konferenci k dnešnímu jednání komise nebylo předem avizované.

Lucemburské dohody z let 2002 až 2010 představují podle ICIJ ztráty v objemu miliard eur. Organizace se v rámci půlročního vyšetřování, nazvaného Luxembourg Leaks (Lucemburské úniky), dostala ke 28 tisícům stránek dokumentů. Ty podle novinářů dokazují, jak velké firmy využívají Lucembursko a jeho volnější daňové zákony k transferům zisků do této evropské země. Důvod? Jejich zisky tam nejsou vůbec nebo jen velmi málo zdaněny.

Dlouholetý lucemburský premiér je ale proto, aby se podobné záležitosti řešily na celoevropské úrovni, protože jde podle něj o důsledek uplatňování různých pravidel v různých zemích. Do útoku přešel Juncker ve chvíli, kdy zdůraznil, že komise bude pod jeho vedením tvrdě bojovat s daňovými úniky a snahou vyhýbat se placení daní. „Toto nejsou jen slova, ale skutečný záměr komise. Jsme pro větší fiskální průhlednost,“ řekl. Potřeba je podle něj například intenzivnější výměna informací mezi státy.

„Jsem politicky odpovědný za to, co se stalo v každém koutě této země, která naštěstí není nijak veliká,“ prohlásil dnes Juncker a dodal také, že v jeho minulosti není nic, co by naznačovalo, že se snažil napomáhat firmám, aby nemusely daně platit. Uzavřených dohod by prý litoval v případě, že by umožnily společnostem nedanit vůbec.

Barroso se loučí, štafetu přebírá Juncker
Zdroj: ČT24/Zimní olympijské hry

Juncker před europoslanci

Při svém dnešním vystoupení na půdě Evropského parlamentu Juncker zopakoval, že právo nebylo nijak porušeno. „Fiskální zákon byl vždy respektován, žádná nelegální praxe mi není známa,“ uvedl předseda komise. „Podobný systém existuje i v dalších zemích EU, není to zas taková lucemburská specifičnost,“ obhajoval chování lucemburských úřadů. 

Po většinu svého projevu se pak zabýval hlavně návrhy, co je třeba udělat do budoucnosti a jak podobné praxi zabránit. Z poslaneckých lavic se po jeho řeči neozýval pouze potlesk, ale i bučení. Pokud by se prokázalo, že bylo porušeno unijní právo, byl by to podle europoslance za ANO Pavla Teličky mnohem větší problém, než kvůli kterému padla v roce 1999 komise vedená Jacquesem Santerem. Tehdy komise odstoupila kvůli Edith Cressonové, která jako eurokomisařka zaměstnávala jako poradce svého osobního zubaře. 

  • "Nad komisí visí temný stín a my se toho stínu musíme zbavit co nejrychleji. Rád bych viděl výsledky tohoto vyšetřování do konce roku," řekl Guy Verhofstadt, předseda liberální frakce ALDE.
  • „Je to otázka daňové konkurence vůbec a toho, je-li toto přijatelné,“ podotkl Luděk Niedermayer (TOP 09) a dodal, že by Brusel měl co nejdříve najít řešení této věci nejen jako politického, ale i ekonomického problému.
  • "Mělo by proběhnout vyšetřování. Podpořili jsme vytvoření zvláštního výboru, který se bude i obecně zabývat otázkou daňových rájů," sdělil Pavel Telička, jehož hnutí ANO je v europarlamentu součástí liberální frakce ALDE, a zároveň podotkl, že i když jde o závažný problém, není čas na emotivní a unáhlené kroky.
  • „Všichni jsme věděli, že Lucembursko je daňový ráj, věděla to i veřejnost,“ řekl Pavel POC (ČSSD) a připojil k tomu, že by uvítal, pokud kauza povede k takovým výsledkům, jako je Junckerem nyní navrhovaná harmonizace daňových předpisů.
  • "Komise nyní vede vyšetřování kvůli daňovým únikům, které předseda této komise jako tehdejší premiér a ministr financí kryl. To je neudržitelná situace," míní Jan Zahradil (ODS)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 19 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...