Juncker: Nízké daně pro nadnárodní firmy byly v pořádku

Brusel – Médii ostře sledované a kritizované daňové dohody mezi Lucemburskem a některými nadnárodními firmami byly v souladu s národním i mezinárodním právem, řekl dnes Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, ale hlavně bývalý lucemburský premiér. Připustil ale svou politickou odpovědnost za vše, co se v zemi za jeho úřadování dělo.

Jen pár týdnů po nástupu do předsednického křesla Evropské komise musí Juncker čelit skandálu, kdy podle zjištění novinářů Lucembursko v minulých letech umožnilo přibližně 340 nadnárodním firmám prostřednictvím tajných dohod platit jen velmi nízké daně. Patří mezi ně třeba Apple, Amazon, Ikea, Pepsi či Axa. Informovala o tom evropská média, která se odvolávají na dokumenty Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) se sídlem ve Washingtonu.

„Ke všem společnostem a všem investorům se musí přistupovat stejně. Lucemburské právo to zajišťuje,“ poznamenal někdejší premiér a ministr financí. „Vše, co se stalo, bylo v souladu s národní legislativou a odpovídajícími mezinárodními pravidly,“ zdůraznil. Připomněl také, že v Lucembursku je daňová administrativa autonomní.

Junckerovo vysvětlení nežádají pouze novináři, objasnění celé situace totiž požadovali i poslanci Evropského parlamentu, před kterými předseda EK dnes pronesl své prohlášení. Junckerovo vystoupení na tiskové konferenci k dnešnímu jednání komise nebylo předem avizované.

Lucemburské dohody z let 2002 až 2010 představují podle ICIJ ztráty v objemu miliard eur. Organizace se v rámci půlročního vyšetřování, nazvaného Luxembourg Leaks (Lucemburské úniky), dostala ke 28 tisícům stránek dokumentů. Ty podle novinářů dokazují, jak velké firmy využívají Lucembursko a jeho volnější daňové zákony k transferům zisků do této evropské země. Důvod? Jejich zisky tam nejsou vůbec nebo jen velmi málo zdaněny.

Dlouholetý lucemburský premiér je ale proto, aby se podobné záležitosti řešily na celoevropské úrovni, protože jde podle něj o důsledek uplatňování různých pravidel v různých zemích. Do útoku přešel Juncker ve chvíli, kdy zdůraznil, že komise bude pod jeho vedením tvrdě bojovat s daňovými úniky a snahou vyhýbat se placení daní. „Toto nejsou jen slova, ale skutečný záměr komise. Jsme pro větší fiskální průhlednost,“ řekl. Potřeba je podle něj například intenzivnější výměna informací mezi státy.

„Jsem politicky odpovědný za to, co se stalo v každém koutě této země, která naštěstí není nijak veliká,“ prohlásil dnes Juncker a dodal také, že v jeho minulosti není nic, co by naznačovalo, že se snažil napomáhat firmám, aby nemusely daně platit. Uzavřených dohod by prý litoval v případě, že by umožnily společnostem nedanit vůbec.

Barroso se loučí, štafetu přebírá Juncker
Zdroj: ČT24/Zimní olympijské hry

Juncker před europoslanci

Při svém dnešním vystoupení na půdě Evropského parlamentu Juncker zopakoval, že právo nebylo nijak porušeno. „Fiskální zákon byl vždy respektován, žádná nelegální praxe mi není známa,“ uvedl předseda komise. „Podobný systém existuje i v dalších zemích EU, není to zas taková lucemburská specifičnost,“ obhajoval chování lucemburských úřadů. 

Po většinu svého projevu se pak zabýval hlavně návrhy, co je třeba udělat do budoucnosti a jak podobné praxi zabránit. Z poslaneckých lavic se po jeho řeči neozýval pouze potlesk, ale i bučení. Pokud by se prokázalo, že bylo porušeno unijní právo, byl by to podle europoslance za ANO Pavla Teličky mnohem větší problém, než kvůli kterému padla v roce 1999 komise vedená Jacquesem Santerem. Tehdy komise odstoupila kvůli Edith Cressonové, která jako eurokomisařka zaměstnávala jako poradce svého osobního zubaře. 

  • "Nad komisí visí temný stín a my se toho stínu musíme zbavit co nejrychleji. Rád bych viděl výsledky tohoto vyšetřování do konce roku," řekl Guy Verhofstadt, předseda liberální frakce ALDE.
  • „Je to otázka daňové konkurence vůbec a toho, je-li toto přijatelné,“ podotkl Luděk Niedermayer (TOP 09) a dodal, že by Brusel měl co nejdříve najít řešení této věci nejen jako politického, ale i ekonomického problému.
  • "Mělo by proběhnout vyšetřování. Podpořili jsme vytvoření zvláštního výboru, který se bude i obecně zabývat otázkou daňových rájů," sdělil Pavel Telička, jehož hnutí ANO je v europarlamentu součástí liberální frakce ALDE, a zároveň podotkl, že i když jde o závažný problém, není čas na emotivní a unáhlené kroky.
  • „Všichni jsme věděli, že Lucembursko je daňový ráj, věděla to i veřejnost,“ řekl Pavel POC (ČSSD) a připojil k tomu, že by uvítal, pokud kauza povede k takovým výsledkům, jako je Junckerem nyní navrhovaná harmonizace daňových předpisů.
  • "Komise nyní vede vyšetřování kvůli daňovým únikům, které předseda této komise jako tehdejší premiér a ministr financí kryl. To je neudržitelná situace," míní Jan Zahradil (ODS)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...