Praha/Tachov – Už jen 15 dnů mají pracovní agentury na to, aby se pojistily proti úpadku. Jinak podle nového zákona přijdou o možnost nabízet své pracovníky firmám. Agentury ale s uzavíráním pojistek nespěchají. Místo toho kritizují ministerstvo práce, že zákon ušilo horkou jehlou. Stejně to vidí i pojišťovny a odmítají s agenturami uzavírat smlouvy. Ministerstvo práce pojištění požaduje proto, aby se agentury o své lidi dokázaly postarat, když ztratí práci. O pracovníky má být postaráno také v případě, že agentura zbankrotuje.
Pojištění pracovních agentur? Nesmysl, tvrdí agentury i pojišťovny
O zaměstnance pracovních agentur musí být v případě jejich úpadku postaráno, zdůrazňuje ministerstvo práce. Stát se o ně starat nemůže. „My právě nechceme, aby stát hradil tuhletu rizikovou událost,“ upozornil náměstek ministra práce Karel Machotka. Pokud budou pracovní agentury podnikat bez pojištění, hrozí jim od dubna správní řízení a až dvoumilionová pokuta.
Agenturám se nové opatření nelíbí, protože je bude stát peníze. Na zadní se navíc staví i pojišťovny, agentury pojišťovat nechtějí. „Tam je problém v tom, že je to odpovědnost vůči třetím osobám, pokud agentura udělá úpadek, což je věc, na kterou my nemáme absolutně žádný vliv,“ vysvětlila prezidentka APPS Jaroslava Redlerová. Pojišťovny navíc mají problém obstarat na podobné pojistky zajištění. „Pokud mám informace, tak žádná z pojišťoven zatím nemá na tento produkt koupené zajištění,“ podotkl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora. Nicméně podle ministerstva už některé pojišťovny připravily návrhy smluv, které by mohly s agenturami uzavírat.
GALERIE
videogallery_19425
Agentury budou zákon obcházet, obávají se odborníci
Martina Hánová, Kontaktní centrum pro cizince:
„V Panasonicu působila půl roku agentura, která neměla vůbec licenci. Třikrát se přejmenovala.“
V úspěch nového zákona moc nevěří ani odborníci. „Už teď se hovoří mezi agenturami o nějakém obcházení, o nějakém zneužívání pojistné události,“ varovala Martina Hánová z občanského sdružení Kontaktní centrum pro cizince. Její slova potvrzují i zkušenosti z minulosti. Čím víc má stát pák na pracovní agentury, tím víc je agentury obcházejí. O tom svědčí také případ paní Emilie ze Slovenska. V Česku pracovala přes agenturu, a když měla jít na operaci, zjistila, že za ni agentura neplatila pojištění. „Ani prášky si nemůžu nechat předepsat, nic, co potřebuji,“ stěžuje si Emilie.
Pracovní smlouvu má podepsanou do konce května. Podle vedení agentury je neplatná. Teď je paní Emilie zaevidovaná na úřadu práce. Nárok na podporu ale nemá. „Prostě nebyla přihlášená na okresní správě sociálního zabezpečení,“ řekla k tomu Alena Jančová z Úřadu práce v Tachově. Úřady pro paní Emilii, která se ocitla bez peněz, nic udělat nemohou, i když je zřejmé, kdo ji do svízelné situace dostal. „Na inspektorátu práce mi řekli, že oni nemají páky na tyto agentury, aby jim mohli zamezit v tom, co se děje,“ popsala své zkušenosti Emilie.
Cizinci, kteří v Česku pracují legálně, se kvůli nezodpovědnému chování agentur do problémů dostávají mnohdy stejně snadno jako ti, kteří pracují načerno. Ti jsou v Česku také bez pojištění a pochopitelně nemají nárok na podporu. Jeden z mála rozdílů je tak v tom, že se o práci mnohdy ucházejí na nelegálních burzách. O výši mzdy se zde smlouvá.
Paní Emilie zůstala kvůli porušování zákona ze strany agentury bez peněz i nároku na zdravotní péči.
