Podnikatélé vyzvali ministertvo průmyslu ke zrušení investičních pobídek

Hospodářská komora vyzvala ministra průmyslu a obchodu Martina Římana ke zrušení investičních pobídek. U vybraných pobídek jsou zvýhodňovány většinou velké zahraniční firmy, kterým tak stát poskytuje jednoznačné tržní výhody, řekl ČTK prezident komory Jaromír Drábek. Investiční pobídky měly za cíl přilákat zahraniční investice. Říman s hospodářskou komorou souhlasí, podle něj ale úplné zrušení investičních pobídek neumožňuje aktuální rozložení politických sil.

„Riziko poškození českých firem v důsledku odlivu kvalifikované pracovní síly a celkového pokřivení trhu je příliš vysoké, než abychom mohli podporovat zachování investičních pobídek,“ uvedl Drábek. Nastavení systému politiky podpor podle něj nerespektuje postavení menších firem v reálné ekonomice.

Říman dnes Kuvedl, že má na zrušení investičních pobídek stejný názor jako hospodářská komora. „Nicméně politické rozložení sil zatím neumožňuje více než zpřísnění, které jsem prosadil v novele zákona o investičních pobídkách letos na jaře,“ uvedl Říman, který má v plánu příští rok vyhodnotit dopad této novely a poté případně navrhne další změny v systému investičních pobídek.

Ke stanovisku komory se připojila Unie malých a středních podniků. „Svého času přispěly investiční pobídky ke zlepšení ekonomické situace v ČR. Dnes už však tato podpora, která se z přímé finanční podpory postupně přeorientovala na nepřímou podporu formou různých typů zvýhodnění, působí v dlouhodobějším horizontu spíše škodlivě a demotivačně pro zdejší konkurenční prostředí,“ sdělil ČTK předseda unie David Šeich.

Jiný názor má ale Svaz průmyslu a dopravy, který se zrušením investičních pobídek bez analýzy dopadů nesouhlasí. Investiční pobídky jsou po několika novelizacích zákona přístupné nejen velkým a novým firmám, ale i stávajícím investujícím již od 100 milionů Kč, upozornil generální ředitel svazu Zdeněk Liška. Vliv pobídek na hospodářský růst a vývoz je nesporný, bez něho by česká ekonomika neměla velké investiční projekty, které by naopak zakotvily u našich konkurentů a růst průmyslu by nedosahoval historických hodnot, podotkl.

Rušit pobídky nechtějí ani analytici oslovení ČTK. Investiční pobídky jsou nástroj hospodářské politiky, který může hodně pomoci, ale může mít i nežádoucí vedlejší následky, míní analytik Patria Finance David marek. Protože dnes patří do arzenálu řady zemí, byla by podle něj konkurenční pozice ČR bez pobídek oslabena. Je ale potřeba je nastavit tak, aby nediskriminovaly jednotlivá odvětví či firmy podle velikosti, poznamenal. „Můžeme je zreformovat, udělat z nich větší výhodu pro nás. A to hlavně tím, že se budou vztahovat již jen k inovativním projektům, na investice, jež přinesou nové technologie, které zlepší výzkum a vývoj,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Hospodářská komora upozornila také na problém investičních pobídek souvisejících s vytvářením nových pracovních míst a odlivu zaměstnanců z firem v regionu. „Pozice vytvářené pomocí investičních pobídek jsou naplňovány lidmi z jiných firem, nedostatek pracovních sil přitom představuje jedno z nejvýznamnějších rizik dalšího rozvoje české ekonomiky. Nevidím důvod podporovat tvorbu pracovních míst u investorů, kteří dnes zaměstnávají ve svých závodech až z poloviny cizince,“ dodal Drábek.

Z květnové analýzy investičních pobídek od pracovního týmu Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické vyplývá, že náklady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobídek dosahují průměrně 1,6 milionu Kč, a značně tak převyšují náklady na tvorbu nových pracovních míst bez investičních pobídek.

Analýza VŠE prý také poukázala na fakt, že investiční pobídky směřovaly nejvíce do Prahy a Středočeského kraje, tedy do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele, čímž nemohl být naplňován cíl investičních pobídek, tedy zmenšování rozdílů hospodářské vyspělosti mezi nejrozvinutějšími a nejzaostalejšími regiony.

Investiční pobídky budou moci dostávat již pouze technologicky náročné provozy. Nejpřístupnější by mělo být investování v regionech s velkou nezaměstnaností, kde bude moci být hranice minimální investice nižší než v ostatních oblastech. Počítá s tím novela zákona vypracovaná ministerstvem průmyslu a obchodu, kterou schválil parlament a podepsal prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.