Podle novely zákona si politici platově polepší jen o stokoruny

Praha – Ústavní činitele čeká po sedmi letech nepatrné zvýšení platů – konkrétně o jedno procento. Vládní dokument, který získala ČT, totiž počítá s novelou platového zákona. Zmíněný plán má zamezit skokovému nárůstu po rozmrazení platů politiků. Bez novely by si politici přišli až na desítky tisíc korun navíc. Místo toho dostanou přidáno několik stovek měsíčně.

Ministryně práce Michaela Marksová dostala za úkol vypracovat novelu, která mnohé ústavní činitele možná nepotěší. „Samozřejmě považuji za naprosto nepřijatelné, abychom si najednou jako ústavní činitelé od prvního ledna zvedli platy o 27 procent. To určitě nejde,“ tvrdí ministryně. Sama prý dostala několik návrhů, že by mohlo jít o symbolické jedno procento.

V takovém případě poslanec k základnímu platu 55 900 korun bude brát navíc necelých 600, na náhradách pak maximálně 400. Bez příslušné změny by každý poslanec místo toho inkasoval o 19 000 více. Náhrady by vzrosty až o 13 500 korun.

S jednoprocentním navýšením už dle svého vyjádření pro ČT počítá i premiér Bohuslav Sobotka. Koaliční shoda ale zatím zřejmě není definitivní. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) jde o zbytečná gesta. Politik má prý sloužit lidu, a ne hledat způsoby, jak vydělávat více. Než zvyšovat pouhé procento, raději prý nic – tvrdí šéf státní kasy.

Andrej Babiš (ANO): „Já bych to nechal zmrazené, protože to jedno procento v podstatě nic neznamená. Je to spíš o administrativě a já tam nevidím důvod to navyšovat.“

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL): „Já se domnívám, že nemáme tak špatné platy, abychom v takovéto situaci trvali na zvyšování. Myslím si, že teď je potřeba hlavně přidat důchodcům.“

Opozice sice s mírným navýšením problém nemá, zároveň ale upozorňuje, že úsporná platová politika by měla platit také u soudců. Ti totiž také čekají na zvýšení svých platů. Na rozdíl od politiků ale čekají na rozhodnutí Ústavního soudu. Aby platy politiků automaticky po rozmrazení nevzrostly o sedmadvacet procent, musí parlament novelu schválit do konce roku.

4 minuty
Na skokové zvýšení platů zřejmě nedojde
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...