New York - Čchen Kuang-piao se považuje za čínského mecenáše číslo jedna. Posledním okázalým gestem bylo prohlášení, že chce převzít prestižní list The New York Times. To je však velké sousto, a proto jeho návrh zůstal bez reakce a zařadil se spíše do skupiny bláznivých nápadů. Podnikatel v oblasti demolic a svozu odpadu nyní hledá někoho, kdo by se s ním v boji o ovládnutí listu spojil - hodnota společnosti je totiž zhruba 2,3 miliardy dolarů (přes 45 miliard korun).
Prestižní list The New York Times & Co má podle expertů tržní hodnotu 2,3 miliardy dolarů. Předseda správní rady společnosti Arthur Sulzberger jr. se nechal slyšet, že noviny rozhodně na prodej nejsou. Rodina Ochs Sulzbergerů, která věhlasný list přes sto let vlastní, nebere „námluvy“ čínského boháče vážně.
Čchen Kuang-piao o získání listu uvažuje prý už dva roky. Své plány však odhalil teprve nyní, počátkem nového roku. Jeho touha prý není žert ani pokus o provokaci. Čchen nabídl za list jednu miliardu dolarů, hodnota firmy je prý nadnesená. S deníkem má Číňan své záměry, články o Číně v něm publikované prý nejsou dostatečně autentické a objektivní a Američané podle Čchena příliš důvěřují Japonsku, s nímž Čína vede územní spor o ostrovy v Jihočínském moři.
Kdo je Čchen Kuang-piao?
Majetek: Svého majetku dosáhl podnikáním v oblasti demolic nemovitostí a v odpadovém hospodářství. Angažuje se v dobročinných projektech, sám se označuje za čínského mecenáše číslo jedna.
Čím překvapuje:
Podle některých je podivín: Na tiskové konferenci v New Yorku udiveným žurnalistům přezpíval svou vlastní píseň s refrénem „Celý svět bude svědkem zrození mého čínského snu“. Pak oznámil svůj plán na převzetí The New York Times.
V roce 2011 překvapil tchajwanské úřady, když při návštěvě bohatého ostrova věnoval tamním chudým téměř 350 000 dolarů (sedm milionů korun). Téhož roku Japonsku daroval 13 milionů jenů (2,5 milionu korun) na obnovu pobřeží poničeného přívalovou vlnou tsunami. Po japonských městech tehdy projížděl s kolonou automobilů pomalovaných čínskými vlajkami.
