Stavební spořitelny loni uzavřely zhruba 403 tisíc nových smluv o stavebním spoření, což byl meziroční růst o osm procent. Vyplývá to z informací ministerstva financí. Průměrná cílová částka u nových smluv meziročně stoupla o 13 tisíc korun na 384 tisíc korun. Cílová částka vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení.
Celkový počet smluv o stavebním spoření nepřetržitě klesá od roku 2003. Ke konci roku 2016 bylo uzavřeno celkem 3,31 milionu smluv, což je zhruba o 191 tisíc smluv méně než ke konci roku 2015.
Celkový objem i počet úvěrů podle statistik ministerstva financí loni klesl. Spořitelny evidovaly zhruba 650 tisíc úvěrů, tedy o 45 tisíc méně než na konci předloňského roku. Celkový objem úvěrů klesl o 2,1 miliardy na 240,6 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky stoupl na 66,4 procenta.
Na druhou stranu, úrokové sazby u úvěrů od stavebních spořitelen se loni v říjnu dostaly na historicky nejnižší úroveň, podle údajů České národní banky činily 3,83 procenta. Dosud rekord držel loňský leden s 3,87 procenta.
Výhoda levných úvěrů od stavebních spořitelen získává další význam v okamžiku, kdy zdražují úvěry. „U úvěru ze stavebního spoření totiž klient zná úrokovou sazbu budoucího úvěru už při podpisu spořicí smlouvy. Ví tak, za jakých podmínek bude moci čerpat úvěr i po roce 2020,“ uvedl už dříve předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) Vladimír Staňura.
Půjčky ze stavebního spoření jsou podle průzkumů nejvíce využívané především na rekonstrukce a modernizace bydlení.
„Na novou kuchyň nebo koupelnu nemá smysl brát si hypotéku a částka z průměrného spotřebitelského úvěru nestačí, sazby spotřebitelských úvěrů jsou navíc výrazně vyšší,“ uvedl Staňura.
Ze statistik dále vyplývá, že ministerstvo stavebním spořitelnám zaslalo loni jako roční zálohu státní podpory za předloňský rok 4,28 miliardy korun. Předloni na státní podpoře úřad vyplatil 4,56 miliardy korun.
Lidé chtějí spořit, příznivý ekonomický vývoj tomu nahrává
Rostoucí zájem o stavební spoření je podle ekonomů důkazem, že lidé chtějí díky příznivým ekonomickým podmínkám spořit. Zároveň ale nenacházejí dostatek zajímavých investičních příležitostí, protože nízkorizikové investice nyní kvůli prostředí nulových úrokových sazeb nenabízejí atraktivní zhodnocení.
„V první řadě nabízí státní příspěvek, který zhodnocení peněz zvyšuje, v druhé řadě stavební spoření nabízí i úročení vkladů, které je v porovnání s bezrizikovými spořícími produkty stále zajímavé. A zvlášť výrazné je pak srovnání s výnosy státních dluhopisů, které dnes nabízejí de facto záporné výnosy,“ konstatuje ekonom ČSOB Petr Dufek.
A tak se vracejí ke stavebnímu spoření, jehož výnos vylepšuje garantovaná státní podpora. Lidem přitom podle analytika finančních trhů Next Finance Jiřího Cihláře už až tolik ani nevadí, že výše státní podpory není tak vysoká, jak bývala.
Zatímco v období 1993–2003 činila státní podpora 25 procent, v letech 2004–2010 již o deset procent méně a od roku 2011 už pouze deset procent. Navíc od roku 2004 už vázací lhůta u stavebního spoření vzrostla z pěti na šest let.
Stavební spoření tak nabízí lepší podmínky než běžné účty, kde jsou v současné době téměř nulové úroky či spořící účty, které se úroky v drtivé většině pohybují pod jedním procentem. Navíc se při překročení určité hranice vložených peněz míra úročení u banky výrazně snižuje. Přitom průměrná roční míra inflace činila v loňském roce 0,7 procenta a meziměsíční míra inflace pak letos v lednu činila již 2,2 procenta.
Mnohem riskantnější variantu nabízejí například akcie, které ovšem poslední době prožívají Trumpův efekt a silně rostou. Například přední americký akciový index Dow Jones (zahrnuje 30 vybraných špičkových akcií) překročil 25. ledna historickou hranici 20 tisíc bodů a nyní je již přes 20 500 bodů. Přitom teprve v říjnu loňského roku překonal 19 tisíc bodů. Nárůst je tedy výrazný. Podobně se daří širšímu indexu S&P 500 či indexu technologických akcií Nasdaq. Na vzestupu jsou i evropské trhy, maxima trhá například britský FTSE 100.
Akcie jsou ovšem značně riskantním investičním nástrojem. Nejeden běžný investor pamatuje prudký pokles z doby finanční krize (po roce 2008), která přišla po letech, kdy si mnozí mysleli, že akcie mohou jen růst. Mírnější variantou investování jsou pak různé typy podílových fondů, ale i u nich existuje riziko ztráty.
Společnou radou finančních expertů proto bývá spořit podle toho, co člověk od investice očekává, kolik může investovat a jaký má přístup k riziku a možné ztrátě (proto se také zjišťují investiční profily).
Uložit
