Počet nových exekucí klesl o desetinu. Čísla zůstávají přesto hrozivá

Počet nově zahájených exekucí loni meziročně klesl o deset procent na 612 000. Počet ukončených exekucí naopak dlouhodobě roste - loni jich bylo přes půl milionu. Nejvíce exekucí, 155 na tisíc obyvatel, bylo loni u okresního soudu v Ústí nad Labem. Na tiskové konferenci o tom informovala Exekutorská komora ČR.

„Soudním exekutorům se oproti předchozím letům podařilo ukončit exekuce ve větším počtu,“ řekl viceprezident komory Jan Mlynarčík. „V budoucnu může dojít k situaci, kdy počet ukončených exekucí bude vyšší než počet zahájených řízení,“ dodal. 

„Tento údaj má několik příčin. Podle našeho názoru byl ten strop v roce 2011 a 2014, kdy věřitelé viděli, že exekuční řízení fungují, proto tzv. vymetli šuplíky a vše, co se dalo vymáhat, dali soudním exekutorům,“ konstatoval Mlynarčík.

Počty ukončených a zahájených exekucí (ČR celkem, v daném roce)
Zdroj: Zdroj: Exekutorská komora ČR

Na klesajícím počtu nových exekucí se podle komory projevuje několik faktorů. Některé jsou výsledkem legislativních změn, jako je například zákon o spotřebitelském úvěru a o změně advokátního tarifu, podíl má ale také ekonomická situace.

Exekutorská komora očekává, že trend klesajícího počtu nových exekucí a rostoucího počtu ukončených exekucí bude pokračovat i v následujících letech. „V ideálním případě bychom se již brzy mohli dočkat zlomu, kdy začne docházet k postupnému úbytku exekučních řízení,“ uvedl prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.

Nejvíce exekucí je v Ústí nad Labem

K největšímu úbytku počtu nových exekucí došlo oproti roku 2011 v Praze, na severní Moravě, na západě Čech a ve Středočeském kraji – ve všech o více než 40 procent.

Nejmenší pokles naopak zaznamenala jižní Morava, severní Čechy a Jihočeský kraj. I v nich ale nových exekucí ubylo o čtvrtinu. Méně nových exekucí bylo oproti roku 2011 i na severu Čech, což je region, který v tomto směru patří mezi dlouhodobě nejpostiženější.

Počty zahájených exekucí (dle obvodu KS, 2010–2017)
Zdroj: Exekutorská komora ČR

„Výsledky klesajícího trendu nově zahájených exekucí můžeme spatřovat ve všech krajích a okresech. Oproti roku 2011, kdy jsme bohužel zaznamenali rekordní nápad nových exekucí, došlo k poklesu zahájených exekucí v každém z krajů alespoň o 25 procent. Celkově došlo v České republice k 38procentnímu poklesu nově zahájených exekucí,“ uvedl Mlynarčík.

V roce 2017 bylo nejvíce exekucí na tisíc obyvatel v obvodě Okresního soudu v Ústí nad Labem, Chomutově a Mostě. Nejméně jich bylo naopak ve Vsetíně, Rychnově nad Kněžnou nebo Opavě.

Exekutorům chybí peníze na inovace, musí snižovat počet zaměstnanců

Od března letošního roku má Exekutorská komora ČR nové vedení. Jeho cíle na tiskové konferenci představil nový prezident komory Vladimír Plášil.

Mezi problémy exekutorů podle něj patří chybějící koncepce a nesystematické legislativní zásahy do exekučního řádu. „K dnešnímu dni je provedeno již 45 novelizací exekučního řádu od jeho přijetí v roce 2001,“ upozornil Plášil. Podle něj je u odborníků i veřejnosti poptávka po novém, jednoduchém a moderním exekučním řádu.

Podíl osob v exekuci za rok 2017 (%)
Zdroj: mapaexekuci.cz

Podle Plášila exekutorům chybí také peníze na inovace a musí snižovat počet zaměstnanců. Kritizoval rovněž snížení tarifu exekutorů od loňského dubna. Náhrada hotových výdajů exekutora se tehdy u všech dluhů bez ohledu na jejich výši snížila o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě.

Exekutorská komora prosazuje místní příslušnost soudních exekutorů, což by podle ní posílilo jejich nezávislost. Proti zavedení teritoriality je ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO). Uvádí, že místní příslušnost exekutorů by vedla ke snížení vymahatelnosti pohledávek, a tedy ke snížení vymahatelnosti práva.

Komora navrhuje také přenesení DPH z nákladů exekuce do snížené sazby. Chtějí umožnit i zastavení „starých“ exekucí při skutečné nemajetnosti poškozeného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...