Pobídky se zaměří na investice s vyšší přidanou hodnotou. O udělení bude rozhodovat přímo vláda

Investiční pobídky státu by nově měly cílit na kvalifikovanější pracovní pozice a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Návrh novely zákona schválila vláda, která si od ní slibuje, že se v Česku už nebude zboží jen montovat, ale skutečně vyrábět. Pobídky by také měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy.

„Myslíme si, že naše ekonomika se nachází v situaci, kdy skutečně není potřeba motivovat všechny, ale jenom vybrané investory,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Veškeré žádosti o investiční pobídky budou nově podléhat schválení vládou. V případě neschválení nebude moci ministerstvo pobídku poskytnout.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) uvedla, že přenesení rozhodování přímo na vládu znamená pozitivní posun v transparentnosti podpory konkrétních projektů. Podle Babiše je současný zákon koncipován jako automat. „Takže vláda ani nevěděla, že poskytujeme pobídky, odehrávalo se to na úrovni CzechInvestu a úředníků,“ poznamenal. 

Dává to vládě efektivní nástroj, jak orientovat případné investiční pobídky tam, kde to je skutečně potřebné. A přináší také silný parametr veřejné kontroly nad tím, proč a komu má být investiční podpora státu poskytnuta.
Marta Nováková
ministryně průmyslu a obchodu

Svaz průmyslu a dopravy ale míní, že je nesystémové a nestandardní, aby měla vláda pravomoc schvalovat žádosti o investiční pobídky. Změna navíc byla do návrhu, který ministři schválili, doplněna na poslední chvíli, poznamenal.

Firmám, které budou žádat o investiční pobídky, přináší návrh podle svazu nejistotu. Všechny žádosti totiž již předschvaluje ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s dalšími úřady. Je tedy podle svazu jasné, že ty, které se dostanou vládě na stůl, prošly sítem přidané hodnoty a splnily všechny zákonné podmínky.

„Není jasné, na základě jakých kritérií bude vláda žádosti na svých jednáních dále filtrovat a schvalovat, ani jak dlouho budou podniky na rozhodnutí čekat,“ uvedl svaz v prohlášení. Na druhou stranu ale organizace vítá zaměření na přidanou hodnotu.

Pobídky mají přilákat hlavně projekty s vyšší přidanou hodnotou

Pobídky mají podle dřívějších informací směřovat na podporu investic do technologických center a do center strategických služeb. V případě ostatních zájemců o podporu bude hrát roli výše mzdy nebo podíl vysokoškolských absolventů v podniku – alespoň čtyři pětiny zaměstnanců mají pobírat mzdu na úrovni krajského průměru, současně desetina zaměstnanců musí mít vysokoškolské vzdělání, popřípadě podíl výzkumných a vývojových pracovníků by měl činit alespoň dvě procenta.

„U výrobních projektů bude zcela odstraněn požadavek na tvorbu nových pracovních míst, u technologických center a strategických služeb bude požadavek ponechán, což povede k tvorbě nových pracovních míst s vyššími kvalifikačními nároky,“ uvádí dokument. 

Někteří jsou s očekáváním ohledně změny opatrní. „Způsob provedení není úplně šťastný, protože se aproximuje vyšší přidaná hodnota vyšší mzdou, což nemusí být úplně pravda. Obávám se, že se nemusí úplně podařit naplnit záměr posunout českou ekonomiku od montovny k zemi, která je technologicky vyspělejší,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Menší nároky na státní kasu

Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se rovněž nároky na státní rozpočet. Ministerstvo průmyslu a obchody očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky z oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou. Státní rozpočet by měly nároky na pobídky místo současných 4,35 miliardy korun přijít na 3,13 miliardy.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva by nová pravidla pro státní pobídky mohla začít platit od poloviny příštího roku. Změny v systému investičních pobídek mohou být provedeny až po schválení Evropskou komisí. Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 projektů a celková výše pobídek činila 10,7 miliardy korun.

Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky 25 procent, u středních firem 35 procent a u malých 45 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 3 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 18 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 18 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...