Pobídky se zaměří na investice s vyšší přidanou hodnotou. O udělení bude rozhodovat přímo vláda

Investiční pobídky státu by nově měly cílit na kvalifikovanější pracovní pozice a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Návrh novely zákona schválila vláda, která si od ní slibuje, že se v Česku už nebude zboží jen montovat, ale skutečně vyrábět. Pobídky by také měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy.

„Myslíme si, že naše ekonomika se nachází v situaci, kdy skutečně není potřeba motivovat všechny, ale jenom vybrané investory,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Veškeré žádosti o investiční pobídky budou nově podléhat schválení vládou. V případě neschválení nebude moci ministerstvo pobídku poskytnout.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) uvedla, že přenesení rozhodování přímo na vládu znamená pozitivní posun v transparentnosti podpory konkrétních projektů. Podle Babiše je současný zákon koncipován jako automat. „Takže vláda ani nevěděla, že poskytujeme pobídky, odehrávalo se to na úrovni CzechInvestu a úředníků,“ poznamenal. 

Dává to vládě efektivní nástroj, jak orientovat případné investiční pobídky tam, kde to je skutečně potřebné. A přináší také silný parametr veřejné kontroly nad tím, proč a komu má být investiční podpora státu poskytnuta.
Marta Nováková
ministryně průmyslu a obchodu

Svaz průmyslu a dopravy ale míní, že je nesystémové a nestandardní, aby měla vláda pravomoc schvalovat žádosti o investiční pobídky. Změna navíc byla do návrhu, který ministři schválili, doplněna na poslední chvíli, poznamenal.

Firmám, které budou žádat o investiční pobídky, přináší návrh podle svazu nejistotu. Všechny žádosti totiž již předschvaluje ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s dalšími úřady. Je tedy podle svazu jasné, že ty, které se dostanou vládě na stůl, prošly sítem přidané hodnoty a splnily všechny zákonné podmínky.

„Není jasné, na základě jakých kritérií bude vláda žádosti na svých jednáních dále filtrovat a schvalovat, ani jak dlouho budou podniky na rozhodnutí čekat,“ uvedl svaz v prohlášení. Na druhou stranu ale organizace vítá zaměření na přidanou hodnotu.

Pobídky mají přilákat hlavně projekty s vyšší přidanou hodnotou

Pobídky mají podle dřívějších informací směřovat na podporu investic do technologických center a do center strategických služeb. V případě ostatních zájemců o podporu bude hrát roli výše mzdy nebo podíl vysokoškolských absolventů v podniku – alespoň čtyři pětiny zaměstnanců mají pobírat mzdu na úrovni krajského průměru, současně desetina zaměstnanců musí mít vysokoškolské vzdělání, popřípadě podíl výzkumných a vývojových pracovníků by měl činit alespoň dvě procenta.

„U výrobních projektů bude zcela odstraněn požadavek na tvorbu nových pracovních míst, u technologických center a strategických služeb bude požadavek ponechán, což povede k tvorbě nových pracovních míst s vyššími kvalifikačními nároky,“ uvádí dokument. 

Někteří jsou s očekáváním ohledně změny opatrní. „Způsob provedení není úplně šťastný, protože se aproximuje vyšší přidaná hodnota vyšší mzdou, což nemusí být úplně pravda. Obávám se, že se nemusí úplně podařit naplnit záměr posunout českou ekonomiku od montovny k zemi, která je technologicky vyspělejší,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Menší nároky na státní kasu

Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se rovněž nároky na státní rozpočet. Ministerstvo průmyslu a obchody očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky z oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou. Státní rozpočet by měly nároky na pobídky místo současných 4,35 miliardy korun přijít na 3,13 miliardy.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva by nová pravidla pro státní pobídky mohla začít platit od poloviny příštího roku. Změny v systému investičních pobídek mohou být provedeny až po schválení Evropskou komisí. Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 projektů a celková výše pobídek činila 10,7 miliardy korun.

Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky 25 procent, u středních firem 35 procent a u malých 45 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 5 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...