Po dlouhé době si Češi pochvalují, jak se jim daří. Roste spokojenost s platy i nabídkou míst

Zhruba polovina lidí v Česku považuje současnou ekonomickou situaci i životní úroveň své domácnosti za dobrou. Hodnocení se drží nejvýš za mnoho let. Se životem v místě svého bydliště jsou spokojeny tři čtvrtiny obyvatel, lidé na venkově jsou spokojenější než ve městech. Proti loňsku výrazně vzrostla spokojenost s nabídkou pracovních míst a úrovní mezd. Vyplývá to ze zářijového průzkumu, jehož výsledky poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Hodnocení nynější ekonomické situace v Česku se proti červnu nezměnilo. Za dobrou ji nadále považuje 49 procent lidí, za špatnou 15 procent a jako ani dobrou, ani špatnou ji opět vidělo 34 procent.

Optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá s tím, jak se v odpovědích lidí také zlepšuje hodnocení vlastní životní úrovně, uvádí autoři průzkumu. Rovněž se ale zvyšuje s rostoucím příjmem či zvyšující se spokojeností s politickou situací a se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání.

Výraznější změny ve srovnání s předchozím dotazováním se neobjevily ani ve vnímání životní úrovně vlastní domácnosti. Dobrá byla v září podle 55 procent dotázaných, v červnu podle 52 procent. Za špatnou považovalo v září svou životní úroveň 11 procent obyvatel, v červnu to bylo o procentní bod více. V porovnání s výsledkem z loňského září je ovšem aktuální hodnocení mírně zlepšené, uvedlo CVVM.

S životem na vesnici je spokojen větší podíl lidí než s životem ve městě

Se životem v místě bydliště bylo v září spokojeno 74 procent lidí, nespokojeno šest procent. Zbylá pětina dotázaných se přihlásila k odpovědi ani spokojen, ani nespokojen. „Míra spokojenosti je sice nižší o tři procentní body oproti minulému šetření, avšak jde o drobné kolísání, které zjišťujeme od roku 2012, kdy spokojenost přesáhla 70 procent,“ doplnili autoři průzkumu.

Se svým životem na vesnici je velmi spokojena třetina obyvatel, naproti tomu ve velkých městech je to 19 procent a ve středních městech 16 procent. Přitom u řady konkrétních životních podmínek je na vesnicích míra spokojenosti významně nižší než ve městech. Ukázalo se také, že spokojenější lidé se chtějí častěji než nespokojení účastnit obecních voleb.

U konkrétních životních podmínek je nejvyšší spokojenost s technickou vybaveností obcí, kam patří třeba kanalizace, dále se svozem odpadů, čistotou ulic a dostupností škol, obchodů či zdravotní péče. Nejnižší spokojenost je s úrovní mezd, stavbou nových bytů a službami pro zdravotně postižené a pro seniory.

V případě mezd ale spokojenost proti předchozímu průzkumu z loňského dubna vzrostla z 25 na 32 procent. Výrazně se ve stejné době zvýšila také spokojenost s nabídkou pracovních míst ze 40 na 51 procent.

  • Průzkumu CVVM se mezi 8. a 20. zářím zúčastnilo 1037 lidí. Kvótní výběr zohledňoval kraj, místo bydliště, pohlaví, věk a vzdělání. Metodou sběru dat byl osobní rozhovor tazatele s respondentem, kombinace dotazování CAPI a PAPI.