Praha – Ekologická zátěž vznikající při těžbě břidlicového plynu je dvanáctkrát menší než při těžbě uhlí. Tvrdí to alespoň Česká plynárenská unie. Těžba tohoto plynu by navíc mohla snížit závislost Česka na zemním plynu z Ruska a snížit ceny plynu, a proto podle prezidenta plynárenské unie Oldřicha Petržilky stojí tuzemská ložiska za prověření. Opačného názoru jsou starostové obcí na Náchodsku a Trutnovsku, kde se nachází ložiska břidlicového plynu. Ti se obávají především možné kontaminace zdrojů podzemních vod.
„Česká ložiska plynu stojí za ověření,“ prohlásil Petržilka. „Pokud by se u nás možnost získávání břidlicového plynu ověřila, je naděje, že bychom mohli získat 5 až 10 procent roční spotřeby z tohoto zemního plynu,“ dodal. Rozvoj těžby břidlicového plynu by se také mohl výrazně promítnout do cen, které spotřebitelé za plyn platí. Ukazují to alespoň zkušenosti ze Spojených států, kde v posledních letech začal hrát břidlicový plyn značnou roli v energetickém mixu. „Aniž by se v Evropě vytěžila jediná molekula břidlicového plynu, jeho těžba v USA ovlivnila již nyní strukturu plynárenského trhu a snížila ceny zemního plynu pod úroveň dlouhodobých smluvních cen. Uvolnily se velké objemy zkapalněného zemního plynu, které se z USA do Evropy přesměrovaly,“ upozornil Petržilka.
V roce 2000 v USA tvořil břidlicový plyn jen jedno procento celkové těžby, před dvěma lety to bylo už sedmnáct procent. Za poslední roky USA zjistily, že mají tolik plynu jako dvě Saúdské Arábie ropy. Už v roce 2009 v těžbě překonaly do té doby největšího producenta Rusko a přeměnily se z významného dovozce v plně soběstačného producenta a dokonce vývozce plynu.
Dopady na životní prostředí jsou podle plynařů minimální
Podle České plynárenské unie není třeba se obávat ani dopadů těžby na životní prostředí. Ty jsou prý výrazně menší než v případě těžby uhlí. Za pravdu jim dávají i experti. Například Česká geologická služba ve své studii zpracované pro ministerstvo životního prostředí uvádí, že při dodržování technologické disciplíny lze očekávat únosné dopady těžby na kvalitu životního prostředí.
Stanislav Benada, expert v oboru ložiskové geologie:
„Porovnávat těžbu břidlicového plynu s těžbou uhlí vůbec nejde. Je to jeden z nejčistějších způsobů dobývání nerostných surovin, který se v praxi neliší od klasické těžby ropy a plynu.“
K dopadům na životní prostředí došlo podle Benady jen v mizivém procentu případů. K podobným případům přitom prý dochází také při těžbě zemního plynu a ropy. „Nebezpečnost používaných chemikálií je přeceňována a jsou považovány za mnohem větší hrozbu, než tomu ve skutečnosti je. Ve 40 tisících vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde potvrzen jejich únik do podzemních vod,“ dodal Benada.
Dopady na kvalitu vody – ano, či ne?
Štěpící proces nemůže ovlivnit ani kvalitu podzemní pitné vody, tvrdí dále Česká plynárenská unie. „Zdroje pitné vody jsou v hloubkách do 300 metrů pod povrchem země, zatímco štěpící proces probíhá v hloubkách 2 až 4,5 kilometru. Po odvrtání jedné z části vrtu je zapažena soustavou ocelových trubek a prostor mezi okrajem vrtu a trubkami je vyplněn cementem. Nedochází tedy ani ke kontaminaci např. motorovým olejem,“ vysvětluje unie.
Právě dopadů těžby břidlicového plynu na kvalitu vody se obávají starostové obcí na Náchodsku, Trutnovsku a Broumovsku. Podepsali proto tzv. Náchodskou deklaraci, ve které žádají zastavení průzkumu ložisek břidlicového plynu.
Náchodská deklarace
„Nechceme, aby zahájení průzkumu či těžba plynu měly dopad na životní prostředí v této oblasti. Domníváme se, že tyto aktivity jsou závažným ohrožením kvality života v našich městech a obcích. (…) Broumovsko, Náchodsko a Trutnovsko považujeme za lokality s unikátní a cennou přírodou. Jsou rovněž významnými zásobárnami pitné vody.“
Paniku kolem bezpečnosti těžby břidlicového plynu vyvolal v roce 2010 známý americký dokumentární film Joshe Foxe Gasland. Obyvatelé oblastí, kde došlo v důsledku těžby ke kontaminaci podzemní vody břidlicovým plynem, ve filmu ukazují, že mohou zapálit vodu, která jim doma teče z kohoutků. Podobné obavy se však snaží rozptýlit rozličné studie. Těžba břidlicového plynu je bezpečná například podle britských vládních expertů, kteří ji tamní vládě doporučují.
Největší zásoby břidlicového plynu na světě hlásí Čína. Následují Spojené státy, Argentina, Austrálie, Jihoafrická republika a východní Evropa. Nejvíce břidlicového plynu v Evropě pak má Polsko.
Břidlicový plyn by měl dvakrát zvýšit zdroje plynu v Austrálii
Například Austrálie má zřejmě v břidlicích uloženo tolik plynu, že tyto zásoby mohou její celkové zdroje zemního plynu zhruba zdvojnásobit. Odhadla to dnešní společná zpráva vládního úřadu pro surovinové zdroje a energetiku a australského geologického ústavu. Austrálie už nyní aspiruje na největšího světového vývozce zkapalněného zemního plynu (LNG) a další obří zásoby tohoto zdroje jí mohou tuto pozici zajistit dlouho do budoucna.
Australské zásoby plynu v konvenčních prostupných ložiscích bez plynu vázaného v hlubokých břidlicích dosahují kolem 11 bilionů metrů krychlových. Plyn je nyní třetím největším energetickým zdrojem země po uhlí a uranu, konstatuje zpráva. „Průzkum břidlicového plynu v Austrálii sice začal teprve nedávno a jeho zdroje jsou prozkoumány jen málo, měly by ale zvýšit australské zdroje plynu potenciálně na dvojnásobek,“ uvedl ke zprávě ministr přírodních zdrojů Martin Ferguson.
