Praha - Platové nůžky mezi průměrnou mzdou a odměnou pro manažery se v posledních letech v Česku mírně rozevřely. Příjmy bossů firem rostly za posledních sedm let rychleji než průměrná mzda. Nejvíce si manažeři přilepšují při přechodu do jiné firmy. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes s odvoláním na údaje společnosti Trexima, která příjmy podle jednotlivých povolání sleduje.
Zatímco střední mzda (tzv. mediánová) vzrostla mezi lety 2000 a 2007 o necelou polovinu, růst mezd u deseti procent nejlépe placených šéfů byl byl téměř 90procentní. Přestože v korunovém vyjádření vypadá tato změna ještě mnohem výrazněji, nepatří podle listu ředitelé mezi profese, kterým se zvyšuje mzda nejrychleji.
„Jejich příjmy sice rostou, rozhodně však nedochází k takovým skoků jako třeba v oblasti informačních technologií, kde činí meziroční nárůst i 30 procent,“ upozornil Aleš Křížek, který šéfuje českému zastoupení personální agentury Robert Half International.
Podle Lucie Teislerové z konzultantské společnosti Anderson Willlinger se obvyklý nárůst pohybuje mezi pěti a deseti procenty ročně. „Při přechodu do jiné firmy je zvýšení platu výraznější, ale stále je to méně než třeba v Polsku, kde se setkáváme i s požadavky na zdvojnásobení odměny,“ řekla Teislerová.
Naopak v Německu rostou manažerské platy ve srovnání s Českem pomaleji. „A navíc už téměř neexistují rozdíly mezi platy špičkových manažerů v Česku a západní Evropě,“ upozornila Teislerová.
Podle listu se stále větší část odměny skládá z mimoplatových benefitů. "Kdyby se tyto bonusy vyplácely ve formě mzdy, jejich hodnota by byla zbytečně snižována daněmi, uvedl Křížek.
Často využívanou motivací bývají nejrůznější opční a akciové programy. Kromě polostátního giganta ČEZ je svým lidem nabízí například společnost NWR, která vlastní těžební firmu OKD, Česká spořitelna či Zentiva.
Například šéf NWR Miklos Salamon má ve smlouvě zaručen roční plat a náhrady ve výši zhruba deset milionů korun, výrazně více mu však vynesou právě akcie. V září oslaví rok ve funkci a od firmy dostane 0,1 procenta jejích cennýchg papírů v hodnotě 99 milionů korun. Roční plat ředitele OKD Klause-Dietera Becka mírně překračuje 12 milionů, na bonusech dostal dalších osm a v září se může těšit na akcie NWR v hodnotě 94 milionů korun.
Obvyklejší formou než přímé odměňování jsou podle deníku u českých firem opční programy, v nichž firma nabídne vybraným zaměstnancům v budoucnu nakoupit její akcie za cenu ukotvenou k určitému datu. Pokud kurz cenných papírů stoupá, jde o skvělou nabídku, na které se dá hodně vydělat. Například šéf ČEZ Martin Roman doposud získal z akcií 126 milionů hrubého a další cenné papíry v hodnotě 590 milionů korun stále vlastní.
Extrémní odměny také často vyvolávají diskuse o tom, jak moc jsou zasloužené a zda nejsou zbytečně přepláceny. „Je otázka, co je ještě etické,“ řekl Křížek. V situaci, kdy firma, která si to může dovolit, vyplácí milionové odměny, aniž to vede k jejímu poškození, však problém nevidí. „Kdo dokáže podniku přinést mnohaprocentní zvýšení zisku, musí za to být zaplacen,“ dodal.
Otázkou je, jak moc se o odměnách pro konkrétní manažery dozvědí v Česku akcionáři a veřejnost. Tuzemská legislativa firmám umožňuje zveřejňovat souhrnné údaje za celé vedení a firmy toho využívají. „Myslím, že v USA nebo v Británii lze zveřejňovat vše, u nás ta doba ještě nenastala a společnost na to není připravená,“ řekl ekonom David Marek.
