Praha – Stále častějším pomocníkem se zvláště v době dovolených stává pro Čechy platební karta. Platit kartou v zahraničí bývá podle odborníků obvykle výhodnější než vybírat hotovost z bankomatu nebo na přepážce. Ani tato transakce ovšem není zadarmo, banky do ní chytře schovávají bankovní poplatky. Při pohledu na kurzovní lístky zjistíte, že v jednom z nejméně výhodných směnných kurzů zúčtovává platby kartou v zahraničí svým klientům například mBanka, ale i další banky, které lákají klienty na to, že neúčtují žádné skryté poplatky.
Platba kartou v cizině není zadarmo ani u bank bez skrytých poplatků
Za platbu kartou přímo u obchodníka banky obvykle neúčtují žádné zjevné poplatky. To ovšem neznamená, že by taková transakce byla zcela zdarma. Banky pro kartové operace využívají vlastní směnné kurzy, ty ovšem nemusí být pro klienta zrovna výhodné. „Některé menší banky kompenzují jinak nízké poplatky horším kurzem pro výměnu peněz svých klientů při platbách kartou v zahraničí,“ uvedl analytik společnosti Conseq Investment Management David Kufa.
Pro účtování plateb kartou v zahraničí banky obvykle využívají kurz nejčastěji označovaný jako devizy – prodej. A co jsme z kurzovních lístků českých bankovních domů zjistili? K 1. srpnu nabízela nejméně výhodný kurz při směně eura mBank. Její prodejní kurz činil 26,1208 koruny za euro. Další tzv. nízkonákladová banka – AirBank – měla kurz 25,874 koruny za euro. Oproti tomu Česká spořitelna, která v minulosti kvůli vysokým poplatkům čelila kritice, měnila ve stejný den podle svého kurzovního lístku koruny a eura v kurzu 25,410 koruny za euro.
Podle odborníků nicméně nelze paušalizovat, že by nízkonákladové banky, které jsou v Česku nováčky, obecně nabízely klientům méně výhodné kurzy. „Air Bank a ZUNO Bank se svými kurzy drží v polovině mezi bankami s výhodnějšími kurzy s přibližně průměrnými kurzy nabízenými na trhu. U nich tedy nelze dle mého názoru o skrytých poplatcích hovořit, přestože z kartových operací zisku dosahují. Jiná situace je u Equa Bank a mBank, které zaujímají poslední příčky s nejméně výhodnými kurzy pro klienty,“ řekl portálu ČT24 šéfredaktor Investujeme.cz Petr Zámečník.
Marže, které banky mají na platbách klientů kartou u obchodníka v zahraničí, jsou tak či tak poměrně slušné. Každá koruna navíc v tom přitom hraje roli. „Vezmeme-li rozdíl mezi bankou s nejlepším kurzem (25,3063 Kč/euro) a bankou s nejhorším kurzem (26,1208 Kč/euro), vychází při platbě ve výši 200 eur zisk dražší banky o 162,89 Kč vyšší než u té nejlevnější,“ podotkl Zámečník.
Kdo by si ale myslel, že podobná praxe je jen doménou českých bank, mýlil by se. Češi si sice obvykle nechají od banky (nebo třeba telefonních operátorů) líbit víc než třeba Němci, avšak zisk je cílem bank na celém světě. Jakým způsobem ho dosáhnout, závisí vždy jen na strategii konkrétní banky a na zvyklostech trhu, na němž podniká. Například islámské banky tak z půjček neúčtují úroky, vydělávají na poplatcích za služby nebo mají podíl na zisku, kterého klient díky půjčce dosáhne.