Plán na zastropování věku odchodu do penze může padnout. Podle Babiše se koalice nedohodne

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítá návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí na stanovení maxima věku pro odchod do důchodu. Podle něj se na tom současná koaliční vláda nedohodne. Ve středu přitom mají návrh projednat. Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale považuje návrh na stanovení maxima věku pro odchod do důchodu za rozumný a byl by pro co nejnižší úroveň, a to 65 let.

O zavedení hranice postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu bude rozhodovat vláda ve středu na své první schůzi po prázdninové odmlce. Ve hře jsou varianty 65 a 67 let. Propočítat dopady obou možností si na jaře přál právě ministr financí Andrej Babiš.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) prosazuje nižší hranici, vychází z předpokládané doby dožití. Návrh počítá se zavedením pětiletého cyklu předkládání zprávy o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. 

Populistický podle Babiše, rozumný podle Sobotky

„Je to populistický návrh z dílny paní Marksové, která navrhuje něco, co nastane až v roce 2030, a to tady bude ještě pět šest vlád. Takže je to návrh o ničem. Systém, který dnes máme, kdy se posouvá věk podle průměrného věku života, je v pořádku. Já myslím, že je to bezpředmětná debata, protože si myslím, že za naší koaliční vlády k dohodě nedojde. Je to zbytečná debata pro mě,“ prohlásil Babiš.

Celá debata je další předvolební, populistický návrh, který je vlastně úplně nesmyslný.
Andrej Babiš
premiér

Premiér Bohuslav Sobotka upozornil, že pro odchod do důchodu není stanoven pevný limit a pro každou další nastupující generaci se vždy o několik měsíců věk pro odchod do důchodu zvyšuje.

„Není reálné předpokládat, že lidé budou schopni pracovat do 75 let tak, jak by to připadalo v úvahu pro nastupující nové generace. Jsem pro zastropování na pokud možno co nejnižší úrovni a 65 let je, myslím, rozumný návrh,“ uvedl premiér.

Všichni víme, že v naprosté většině profesí lidé nemohou pracovat do 70 let. Je velký problém se zaměstnáváním lidí starších 50, 55 let. Je velmi obtížné, aby si lidé udrželi zaměstnání až do tak vysokého věku pro odchod do důchodu.
Bohuslav Sobotka

Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka se vývoj dal čekat, protože obě dvě strany vládní koalice říkají své pozice dlouhodobě. „Každá má kus pravdy. Sociální demokracie má pravdu v tom, že není dobře, když není stanovena jasná statutární hranice odchodu do důchodu a mechanismus její korekce,“ uvedl Samek.

Reálně teď podle něj muži odcházejí do důchodu ve věku 63 let a dva měsíce. „Andrej Babiš má zase pravdu, že těch 65 let je ještě za řadu let, takže to není dramatické, protože pár let ještě uplyne, než se této věkové hranice dosáhne,“ dodal. Perspektiva by ale podle Samka měla být.

Lidovci připouštějí, že vláda řeší věkový limit předčasně. „Je to nějaký signál a chápu, že ČSSD se to snaží politicky využít,“ řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Zatím lidovci neřekli, jakou variantu podpoří.

„Není to prioritou v důchodovém systému. Přednostně bychom měli řešit riziková povolání,“ myslí si místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO).

Podporu mají plány sociální demokracie od komunistů, výtky mají pak stejně jako hnutí ANO pravicové strany. „Vláda na to jde od konce, chce určovat parametry po roce 2030, místo aby předložila na stůl systémovou penzijní reformu,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Nahrávám video
Zastropování důchodu není priorita, tvrdí Maxová
Zdroj: ČT24

Výpočty důchodového věku

Pro lidi narozené mezi roky 1936 a 1977 stanoví důchodový věk přesně rozvržená tabulka. Rok důchodového věku žen v tomto případě ovlivňuje počet dětí.

U ročníků narozených po roce 1977 se nyní důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977.

Ukázku výpočtu nabízí modelový příklad člověka, který se narodil v roce 2000. Rozdíl mezi roky 2000 a 1977 je 23 let. Dvojnásobek tohoto čísla je 46, což odpovídá počtu měsíců, které je třeba připočíst k 67 letům. Ve výsledku by tedy dotyčný člověk šel do důchodu ve věku 70 let a deset měsíců, tedy 1. listopadu 2070. 

Odchody do důchodu v okolních zemích

Změny věku pro odchod do důchodu řeší, každý jiným způsobem, vedle České republiky i okolní státy. Polská vláda schválila na základě předvolebních slibů v polovině července snížení věku odchodu do důchodu na 60 let u žen a 65 let u mužů. Změnu musí schválit parlament. Současná hranice postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu je tam nyní pro obě pohlaví stejná, a to 67 let.

Na Slovensku, kde je důchodový věk až na výjimky stanoven na 62, se začne podle dříve přijatých pravidel od příštího roku s prodlužováním odchodu do důchodu. Příští rok to bude zhruba o dva a půl měsíce navíc. Němci nyní odcházejí do důchodu krátce po završení 65 let věku. Do roku 2030 by se věk pro odchod do důchodu měl postupně zvýšit až na 67 let. To bude ale podle centrální banky nedostatečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 13 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 15 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...