Plán na zastropování věku odchodu do penze může padnout. Podle Babiše se koalice nedohodne

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítá návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí na stanovení maxima věku pro odchod do důchodu. Podle něj se na tom současná koaliční vláda nedohodne. Ve středu přitom mají návrh projednat. Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale považuje návrh na stanovení maxima věku pro odchod do důchodu za rozumný a byl by pro co nejnižší úroveň, a to 65 let.

O zavedení hranice postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu bude rozhodovat vláda ve středu na své první schůzi po prázdninové odmlce. Ve hře jsou varianty 65 a 67 let. Propočítat dopady obou možností si na jaře přál právě ministr financí Andrej Babiš.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) prosazuje nižší hranici, vychází z předpokládané doby dožití. Návrh počítá se zavedením pětiletého cyklu předkládání zprávy o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. 

Populistický podle Babiše, rozumný podle Sobotky

„Je to populistický návrh z dílny paní Marksové, která navrhuje něco, co nastane až v roce 2030, a to tady bude ještě pět šest vlád. Takže je to návrh o ničem. Systém, který dnes máme, kdy se posouvá věk podle průměrného věku života, je v pořádku. Já myslím, že je to bezpředmětná debata, protože si myslím, že za naší koaliční vlády k dohodě nedojde. Je to zbytečná debata pro mě,“ prohlásil Babiš.

Celá debata je další předvolební, populistický návrh, který je vlastně úplně nesmyslný.
Andrej Babiš
premiér

Premiér Bohuslav Sobotka upozornil, že pro odchod do důchodu není stanoven pevný limit a pro každou další nastupující generaci se vždy o několik měsíců věk pro odchod do důchodu zvyšuje.

„Není reálné předpokládat, že lidé budou schopni pracovat do 75 let tak, jak by to připadalo v úvahu pro nastupující nové generace. Jsem pro zastropování na pokud možno co nejnižší úrovni a 65 let je, myslím, rozumný návrh,“ uvedl premiér.

Všichni víme, že v naprosté většině profesí lidé nemohou pracovat do 70 let. Je velký problém se zaměstnáváním lidí starších 50, 55 let. Je velmi obtížné, aby si lidé udrželi zaměstnání až do tak vysokého věku pro odchod do důchodu.
Bohuslav Sobotka

Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka se vývoj dal čekat, protože obě dvě strany vládní koalice říkají své pozice dlouhodobě. „Každá má kus pravdy. Sociální demokracie má pravdu v tom, že není dobře, když není stanovena jasná statutární hranice odchodu do důchodu a mechanismus její korekce,“ uvedl Samek.

Reálně teď podle něj muži odcházejí do důchodu ve věku 63 let a dva měsíce. „Andrej Babiš má zase pravdu, že těch 65 let je ještě za řadu let, takže to není dramatické, protože pár let ještě uplyne, než se této věkové hranice dosáhne,“ dodal. Perspektiva by ale podle Samka měla být.

Lidovci připouštějí, že vláda řeší věkový limit předčasně. „Je to nějaký signál a chápu, že ČSSD se to snaží politicky využít,“ řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Zatím lidovci neřekli, jakou variantu podpoří.

„Není to prioritou v důchodovém systému. Přednostně bychom měli řešit riziková povolání,“ myslí si místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO).

Podporu mají plány sociální demokracie od komunistů, výtky mají pak stejně jako hnutí ANO pravicové strany. „Vláda na to jde od konce, chce určovat parametry po roce 2030, místo aby předložila na stůl systémovou penzijní reformu,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

23 minut
Zastropování důchodu není priorita, tvrdí Maxová
Zdroj: ČT24

Výpočty důchodového věku

Pro lidi narozené mezi roky 1936 a 1977 stanoví důchodový věk přesně rozvržená tabulka. Rok důchodového věku žen v tomto případě ovlivňuje počet dětí.

U ročníků narozených po roce 1977 se nyní důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977.

Ukázku výpočtu nabízí modelový příklad člověka, který se narodil v roce 2000. Rozdíl mezi roky 2000 a 1977 je 23 let. Dvojnásobek tohoto čísla je 46, což odpovídá počtu měsíců, které je třeba připočíst k 67 letům. Ve výsledku by tedy dotyčný člověk šel do důchodu ve věku 70 let a deset měsíců, tedy 1. listopadu 2070. 

Odchody do důchodu v okolních zemích

Změny věku pro odchod do důchodu řeší, každý jiným způsobem, vedle České republiky i okolní státy. Polská vláda schválila na základě předvolebních slibů v polovině července snížení věku odchodu do důchodu na 60 let u žen a 65 let u mužů. Změnu musí schválit parlament. Současná hranice postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu je tam nyní pro obě pohlaví stejná, a to 67 let.

Na Slovensku, kde je důchodový věk až na výjimky stanoven na 62, se začne podle dříve přijatých pravidel od příštího roku s prodlužováním odchodu do důchodu. Příští rok to bude zhruba o dva a půl měsíce navíc. Němci nyní odcházejí do důchodu krátce po završení 65 let věku. Do roku 2030 by se věk pro odchod do důchodu měl postupně zvýšit až na 67 let. To bude ale podle centrální banky nedostatečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...