Plán na zastropování věku odchodu do penze může padnout. Podle Babiše se koalice nedohodne

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítá návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí na stanovení maxima věku pro odchod do důchodu. Podle něj se na tom současná koaliční vláda nedohodne. Ve středu přitom mají návrh projednat. Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale považuje návrh na stanovení maxima věku pro odchod do důchodu za rozumný a byl by pro co nejnižší úroveň, a to 65 let.

O zavedení hranice postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu bude rozhodovat vláda ve středu na své první schůzi po prázdninové odmlce. Ve hře jsou varianty 65 a 67 let. Propočítat dopady obou možností si na jaře přál právě ministr financí Andrej Babiš.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) prosazuje nižší hranici, vychází z předpokládané doby dožití. Návrh počítá se zavedením pětiletého cyklu předkládání zprávy o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. 

Populistický podle Babiše, rozumný podle Sobotky

„Je to populistický návrh z dílny paní Marksové, která navrhuje něco, co nastane až v roce 2030, a to tady bude ještě pět šest vlád. Takže je to návrh o ničem. Systém, který dnes máme, kdy se posouvá věk podle průměrného věku života, je v pořádku. Já myslím, že je to bezpředmětná debata, protože si myslím, že za naší koaliční vlády k dohodě nedojde. Je to zbytečná debata pro mě,“ prohlásil Babiš.

Celá debata je další předvolební, populistický návrh, který je vlastně úplně nesmyslný.
Andrej Babiš
premiér

Premiér Bohuslav Sobotka upozornil, že pro odchod do důchodu není stanoven pevný limit a pro každou další nastupující generaci se vždy o několik měsíců věk pro odchod do důchodu zvyšuje.

„Není reálné předpokládat, že lidé budou schopni pracovat do 75 let tak, jak by to připadalo v úvahu pro nastupující nové generace. Jsem pro zastropování na pokud možno co nejnižší úrovni a 65 let je, myslím, rozumný návrh,“ uvedl premiér.

Všichni víme, že v naprosté většině profesí lidé nemohou pracovat do 70 let. Je velký problém se zaměstnáváním lidí starších 50, 55 let. Je velmi obtížné, aby si lidé udrželi zaměstnání až do tak vysokého věku pro odchod do důchodu.
Bohuslav Sobotka

Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka se vývoj dal čekat, protože obě dvě strany vládní koalice říkají své pozice dlouhodobě. „Každá má kus pravdy. Sociální demokracie má pravdu v tom, že není dobře, když není stanovena jasná statutární hranice odchodu do důchodu a mechanismus její korekce,“ uvedl Samek.

Reálně teď podle něj muži odcházejí do důchodu ve věku 63 let a dva měsíce. „Andrej Babiš má zase pravdu, že těch 65 let je ještě za řadu let, takže to není dramatické, protože pár let ještě uplyne, než se této věkové hranice dosáhne,“ dodal. Perspektiva by ale podle Samka měla být.

Lidovci připouštějí, že vláda řeší věkový limit předčasně. „Je to nějaký signál a chápu, že ČSSD se to snaží politicky využít,“ řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Zatím lidovci neřekli, jakou variantu podpoří.

„Není to prioritou v důchodovém systému. Přednostně bychom měli řešit riziková povolání,“ myslí si místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO).

Podporu mají plány sociální demokracie od komunistů, výtky mají pak stejně jako hnutí ANO pravicové strany. „Vláda na to jde od konce, chce určovat parametry po roce 2030, místo aby předložila na stůl systémovou penzijní reformu,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

23 minut
Zastropování důchodu není priorita, tvrdí Maxová
Zdroj: ČT24

Výpočty důchodového věku

Pro lidi narozené mezi roky 1936 a 1977 stanoví důchodový věk přesně rozvržená tabulka. Rok důchodového věku žen v tomto případě ovlivňuje počet dětí.

U ročníků narozených po roce 1977 se nyní důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977.

Ukázku výpočtu nabízí modelový příklad člověka, který se narodil v roce 2000. Rozdíl mezi roky 2000 a 1977 je 23 let. Dvojnásobek tohoto čísla je 46, což odpovídá počtu měsíců, které je třeba připočíst k 67 letům. Ve výsledku by tedy dotyčný člověk šel do důchodu ve věku 70 let a deset měsíců, tedy 1. listopadu 2070. 

Odchody do důchodu v okolních zemích

Změny věku pro odchod do důchodu řeší, každý jiným způsobem, vedle České republiky i okolní státy. Polská vláda schválila na základě předvolebních slibů v polovině července snížení věku odchodu do důchodu na 60 let u žen a 65 let u mužů. Změnu musí schválit parlament. Současná hranice postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu je tam nyní pro obě pohlaví stejná, a to 67 let.

Na Slovensku, kde je důchodový věk až na výjimky stanoven na 62, se začne podle dříve přijatých pravidel od příštího roku s prodlužováním odchodu do důchodu. Příští rok to bude zhruba o dva a půl měsíce navíc. Němci nyní odcházejí do důchodu krátce po završení 65 let věku. Do roku 2030 by se věk pro odchod do důchodu měl postupně zvýšit až na 67 let. To bude ale podle centrální banky nedostatečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...