Pilip: ČNB drží kurz na umělé úrovni, ekonomice to nepomáhá

Dobrá kondice zahraničních trhů se promítá do statistik tuzemského průmyslu. V červnu meziročně přidal osm procent a oproti květnu jedno procento. Za úspěchy českého hospodářství podle ekonoma Ivana Pilipa stojí především stabilita evropské ekonomiky, včetně zklidnění situace v Řecku. Odmítá naopak, že by se do výsledků promítaly intervence České národní banky.

„Oživení ekonomiky v České republice z podstatné části není příliš dáno domácími faktory, ale tím, že ožila evropská ekonomika a že i problém Řecka zůstal izolovaný a podařilo se ho minimálně dočasně zklidnit a vyřešit," komentuje příčiny růstu hospodářství bývalý ministr financí Ivan Pilip.

Přebytek zahraničního obchodu v roce 2015
Zdroj: ČT24

Podle Pilipa se také ukazuje, že se česká ekonomika dokázala dobře adaptovat na podmínky po uvalení embarga na Rusko. „Prognózy o tom, jak to poškodí zahraniční obchod, se ukázaly zcela neoprávněné. Samozřejmě, může být pár firem, které to poškodilo, ale makroekonomicky to roli nehrálo," tvrdí.

Hlavním exportním trhem pro český průmysl je Evropa. 83 procent českého vývozu směřuje do zemí Evropské unie. O české výrobky je tam zájem. Export do Německa meziročně stoupl o téměř 14 procent, na druhý nejdůležitější slovenský trh o 12 procent a do Francie dokonce o 15. „Pokud bude evropský trh stabilní, poroste i česká ekonomika," konstatuje Pilip.

Červnový export
Zdroj: ČT24

Neevropské trhy? Pouze doplněk, soudí Pilip

Pro některé firmy je ale Evropa příliš malá. V případě specializovaných výrobků jsou lukrativní i mnohem chudší regiony. Přístroje na radioterapii vyváží mimo starý kontinent i firma UJP, které živí sto zaměstnanců. „Perspektivní je třeba Tanzanie nebo Egypt, kde v současné době projednáváme možnosti dodávek," říká předseda představenstva UJP Praha Karel Kloc.

„Může se se stát, že se firmy budou prosazovat v nových teritoriích, mohou objevit šanci v Íránu po skončení ekonomických sankcí, větší roli bude hrát Čína, ale role Evropské unie je pro nás tak zásadní, že všechno ostatní bude na dlouho dobu pouze doplněk," brzdí Ivan Pilip optimismus těch, kteří by chtěli spoléhat na jiné trhy. 

Pilip: Kurz je udržován na umělé úrovni

To, že se bude ekonomice letos dařit lépe, než se původně odhadovalo, potvrdila i Česká národní banka (ČNB). Hospodářství by mělo růst i v příštích dvou letech - o necelá 3 procenta. Bankéři předpovídají také poměrně vysoký růst mezd v soukromém sektoru. „To, jak se stále zmenšuje počet lidí bez práce a naopak zvyšuje počet pracovních míst, se odrazí na rychlejším růstu mezd. Příští rok předpokládáme tempo nad 4,5 procent," uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer.

ČNB také potvrdila, že i nadále bude v případě potřeby intervenovat v neprospěch koruny. Kurz vůči euru hodlá držet u 27 korun. „S tímto krokem nesouhlasím od samého začátku. Myslím, že vývoj ekonomiky potvrzuje jeho chybnost. Hrozba deflace je daleko nižší, než se zdálo před dvěma lety. Česká národní banka přišla s intervencí pozdě," kritizuje Pilip, kterému se především nelíbí, že kurz koruny je udržován na umělé úrovni, kam nepatří.

„Ve chvíli, kdy trh ucítí, že se blíží konec intervencí, tak se může udělat reakce, která bude silnější a vyžene kurz třeba až na 24 korun za euro. Bude to prostor pro spekulaci a určitou destabilizaci ekonomiky," obává se bývalý šéf ministerstva financí.

Nahrávám video
Pilip: Nové trhy budou na dlouho jen doplňkem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...