Phishing – podvodné e-maily stále častěji útočí i v češtině

Praha – Dokud se objevovaly podvodné e-maily pouze v angličtině, nebyl phishing pro české uživatele příliš známý. Klidné vody českého internetu ale rozbouřil první podvodný e-mail napsaný v češtině. Jeho obětí se stali v březnu 2006 klienti Citibank a postupně následovaly i další instituce. Jenom banky stojí ochrana proti internetové kriminalitě stovky milionů korun ročně.

Název phishing má svůj původ ve spojení slov fishing (rybaření) a phreaking (hacking telefonních služeb). Jedná se o rozesílání falešných e-mailů za účelem získání citlivých informací uživatele a jejich následného zneužití. Vše začíná falešným e-mailem, který se tváří, že jeho odesílatelem je důvěryhodná instituce. U banky pak nejlépe ta, kde má klient uloženy své úspory. V textu e-mailu je pod záminkou nových bezpečnostních opatření, ověření účtu nebo příchozí platby uživatel vybídnut ke kliknutí na odkaz a zadání uživatelského jména a přihlašovacího hesla. Útok na klienty České spořitelny zaujal především velmi kvalitní napodobeninou stránek Servis24.

Podvodníci se také často snaží dostat příjemce do časové tísně. Uživateli například hrozí údajným zablokováním bankovního účtu. Odkaz ale vede na falešné stránky, které se snaží přesně kopírovat ty pravé. Zde pak bývá schovaný automat, který čte zadané přihlašovací údaje. Většinou se jedná o banku, finanční instituci nebo internetový platební systém. Nejčastěji se zneužívají čísla kreditních karet a bankovní účty.

„Nejlépe se phishing pozná podle toho, že vám vůbec přijde e-mail od banky. Ty se zapřísahají, že tohle nikdy nedělají. Nedodržují to sice stoprocentně, ale rozhodně nedělají to, aby vaše data žádali po e-mailu. Phishing je typ podvodu, který vyžaduje aktivní spoluúčast napálené osoby, samostatně vám tedy nic neukradne,“ uvedl šéfredaktor časopisu INSIDE Petr Koubský a dodal, že nejlepší je takové e-maily ignorovat, popřípadě zavolat do banky, která se tak nejlépe dozví, že se něco odehrává a může vyvodit patřičná bezpečnostní opatření.

Pokud klient „naletí“, postup je stejný jako například u krádeže kreditní karty. Okamžitě zablokovat přístup na účet a pak teprve řešit ostatní záležitosti. Odborníci se shodují, že se proti takovým technikám dá bránit obtížně. Stojí totiž mimo bankovní systém, nejedná se tak o jeho napadení. Vše je pak otázka kvalitního zabezpečení příslušných stránek, které bývá velmi nákladné. Banky věnují pozornost i vzdělávání svých klientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...