Pět firem slíbilo, že uhradí Gazpromu polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2

Západoevropští partneři ruské státní plynárenské společnosti Gazprom se v pondělí dohodli, že zaplatí 50 procent nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Tím padla významná překážka, která stála v cestě plánu Ruska dodávat do Evropy více zemního plynu, uvedla agentura Reuters. Náklady na výstavbu mají činit zhruba 9,5 miliardy eur (255 miliard Kč).

Nord Stream 2 spočívá v rozšíření současného plynovodu, který přivádí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Při podpisu v Paříži se pět firem z konsorcia – Uniper, Wintershall, Shell, OMV a Engie – usneslo, že každá poskytne po deseti procentech z celkové částky, což pro každou představuje až 950 milionů eur. Jediným akcionářem zůstane Gazprom, který ponese 50 procent nákladů.

Plynovod dlouhý 1225 kilometrů o kapacitě 55 miliard metrů krychlových plynu ročně by měl zahájit provoz v roce 2019.

V prosinci loňského roku Polsko a Ukrajina oznámily, že budou společně blokovat snahy, které by umožnily ruskému Gazpromu získat větší přístup na evropský trh s plynem obejitím Ukrajiny. 

Finanční příslib evropských společností zdůrazňuje strategický význam projektu pro evropský trh.
Z prohlášení Gazpromu a konsorcia firem

Projekt ruského státního gigantu, který se už tak podílí na zásobování Evropy plynem zhruba třetinou, ale vzbuzuje kontroverze. Východoevropské země upozorňují, že nový plynovod učiní z EU rukojmí Moskvy, zatímco státy na severu Evropy, zejména Německo, vidí jen ekonomické zisky.

Oponenti projektu podle listu The Wall Street Journal poukazují také na to, že Nord Stream 2 ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a podkopává diplomatické snahy Bruselu podpořit Kyjev. Současně umožní Rusku omezit export plynu přes Ukrajinu a připravit ji o příjem z tranzitních poplatků.

 Šéf Gazpromu Alexej Miller už loni v létě uvedl, že po vybudování plynovodu Nord Stream 2 klesne tranzit plynu přes Ukrajinu na 10–15 miliard krychlových metrů ročně. To by byla desetina celkové kapacity tohoto plynovodu a necelá čtvrtina nynější přepravy. Gazpromu to zároveň ušetří na investicích do údržby potrubí 1,6 miliardy dolarů (38,5 miliardy Kč) ročně, podotkl Miller.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě. Loni se na evropské spotřebě zemního plynu podílel takřka třetinou, Evropa se na jeho příjmech podílí více než polovinou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 3 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 18 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...