Pět firem slíbilo, že uhradí Gazpromu polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2

Západoevropští partneři ruské státní plynárenské společnosti Gazprom se v pondělí dohodli, že zaplatí 50 procent nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Tím padla významná překážka, která stála v cestě plánu Ruska dodávat do Evropy více zemního plynu, uvedla agentura Reuters. Náklady na výstavbu mají činit zhruba 9,5 miliardy eur (255 miliard Kč).

Nord Stream 2 spočívá v rozšíření současného plynovodu, který přivádí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Při podpisu v Paříži se pět firem z konsorcia – Uniper, Wintershall, Shell, OMV a Engie – usneslo, že každá poskytne po deseti procentech z celkové částky, což pro každou představuje až 950 milionů eur. Jediným akcionářem zůstane Gazprom, který ponese 50 procent nákladů.

Plynovod dlouhý 1225 kilometrů o kapacitě 55 miliard metrů krychlových plynu ročně by měl zahájit provoz v roce 2019.

V prosinci loňského roku Polsko a Ukrajina oznámily, že budou společně blokovat snahy, které by umožnily ruskému Gazpromu získat větší přístup na evropský trh s plynem obejitím Ukrajiny. 

Finanční příslib evropských společností zdůrazňuje strategický význam projektu pro evropský trh.
Z prohlášení Gazpromu a konsorcia firem

Projekt ruského státního gigantu, který se už tak podílí na zásobování Evropy plynem zhruba třetinou, ale vzbuzuje kontroverze. Východoevropské země upozorňují, že nový plynovod učiní z EU rukojmí Moskvy, zatímco státy na severu Evropy, zejména Německo, vidí jen ekonomické zisky.

Oponenti projektu podle listu The Wall Street Journal poukazují také na to, že Nord Stream 2 ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a podkopává diplomatické snahy Bruselu podpořit Kyjev. Současně umožní Rusku omezit export plynu přes Ukrajinu a připravit ji o příjem z tranzitních poplatků.

 Šéf Gazpromu Alexej Miller už loni v létě uvedl, že po vybudování plynovodu Nord Stream 2 klesne tranzit plynu přes Ukrajinu na 10–15 miliard krychlových metrů ročně. To by byla desetina celkové kapacity tohoto plynovodu a necelá čtvrtina nynější přepravy. Gazpromu to zároveň ušetří na investicích do údržby potrubí 1,6 miliardy dolarů (38,5 miliardy Kč) ročně, podotkl Miller.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě. Loni se na evropské spotřebě zemního plynu podílel takřka třetinou, Evropa se na jeho příjmech podílí více než polovinou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 6 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 7 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...