Bukurešť – Vlna stávek a demonstrací proti vládním reformám v posledních měsících otřásá celou Evropou. Nejde jen o Řecko nebo Francii. Třeba v Rumunsku se protestujícím dokonce povedlo uvěznit ministra financí v jeho pracovně. Rumuni se bouří hlavně kvůli chystané důchodové reformě. Podle opozice nový zákon znevýhodňuje ženy tím, že jim přiznává nižší penze. To ale neuznal rumunský ústavní soud, který stížnost opozice zamítl.
„Buď budeme pokračovat v reformách, které nás dostanou z krize, nebo sklouzneme k populismu a naše země se z problémů nedostane,“ varoval před časem rumunský premiér Emil Boc. Přijetí penzijní reformy mělo Rumunsku pomoci splnit jednu z podmínek Mezinárodního měnového fondu pro přidělení stabilizačního úvěru.
Opozice má ale jiný názor než vláda. Penzijní reformu poslala k ústavnímu soudu už 48 hodin po jejím schválení. Reforma totiž posunula důchodový věk na 65 let u mužů a u žen na 63. Ve vzorci pro výpočet penzí proto ženám vychází méně peněz. Ústavní soud teď rozhodl, že o diskriminaci nejde. Rumuni jsou proto o krok blíž úvěru od Mezinárodního měnového fondu ve výši 20 miliard eur, pro který je reforma podmínkou.
Důchody trápí i Slováky a Maďary
Rumunsko ale není jedinou zemí, kde důchody vyvolávají politické emoce. „Na Slovensku pravicová vláda spustila reformu, pak nastoupila levicová vláda a ta tu reformu de facto začala negovat,“ popisuje situaci na východ od českých hranic analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Další zemí s podobnými problémy je Maďarsko. Tam ale vláda sáhla k mnohem drastičtějším opatřením. Maďarům, kteří mají peníze v soukromých fondech, totiž hrozí, že důchod od státu nedostanou vůbec a ještě přijdou o část toho soukromého. „V Maďarsku se teď znárodňují soukromé úspory. V roce 98 se tam spustila s velkou fanfárou penzijní reforma, spustila ji pravicová vláda, a ta samá partaj teď tu reformu ruší,“ vysvětluje Michl.
Maďarská vláda se brání, že tak srazí rozpočtový deficit. Jenomže podle ekonomů, ať už se jedná o Maďarsko, Rumunsko, nebo jiné země, ušetří vlády neustálými změnami jenom stěží. Kromě vlastních občanů, kteří nevědí kam a kolik si mají spořit, totiž znejistily i zahraniční investory. Jejich váhání žene vzhůru úroky ze státního dluhu.
