Praha - Druhý pilíř důchodové reformy dostal zelenou. Po senátním vetu se sněmovna vypořádala i s vetem prezidentským, a tak nic nebrání tomu, aby lidé začali od ledna spořit na individuální penzijní účty. I přesto ale dál důchodovou reformou otřásá nejistota. Sociální demokraté chtějí reformu zrušit, jakmile budou vládnout. To vnáší do důchodového systému nejistotu.
Penzijní reforma má vyhráno - aspoň prozatím
Zatímco počátkem roku 2011 volalo po penzijní reformě 70 procent populace, dnes se do ní hodlá zapojit jen necelých 9 procent Čechů. Podle ekonomů stála za poklesem zájmu veřejnosti právě politická přetahovaná o reformu. „Politická nejistota penzijní reformě nepřispívá. Na druhou stranu si myslím, že i přes politickou nejistotu penzijní reforma má nějaký smysl a vyplatí se ji v tuto chvíli realizovat,“ řekl portálu ČT24 ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Politická nestabilita ale nemusí být jediným důvodem, proč se lidem do druhého pilíře nechce. „V rozhodovacím procesu většina mladých, kterých se tato reforma týká, většinou řeší spíše svoji aktuální situaci. Chystají se zakládat rodinu, mají děti, splácí hypotéky a jsou demotivováni se dívat tak daleko,“ upozornil psycholog práce Miloslav Šolc. Roli podle něj hraje také nejistota návratu naspořených částek a to, že lidé nevidí ve spoření na důchod okamžitý přínos.
Jan Bureš
„Penzijní reforma i s relativně nízkou podporou napříč politickým spektrem smysl má. Co nemá smysl, je navyšovat kvůli ní nepřímé daně.“
Malý zájem klientů a nejistota straší už i penzijní fondy
Jenže kvůli malému zájmu Čechů o penzijní reformu a nejistotě ohledně toho, zda budoucí vláda reformu nezruší, začínají od reformy couvat i penzijní fondy. Zakládat penzijní společnost, která by lidem nabízela spoření na individuální účty, nehodlají již dva významní hráči na trhu – ING Penzijní fond a AXA. Ekonomové přesto tvrdí, že méně střadatelů v rámci druhého pilíře ani menší počet zapojených fondů reformu nezhatí. „Prostě se jen méně prostředků vyváže z průběžného systému,“ konstatoval Bureš.
Přestože česká důchodová reforma není zdaleka ideální, doporučuje lidem vstoupit do druhého pilíře také ekonom Chicagské univerzity Petr Bartoň. „Já bych lidem radil, aby se nějakým způsobem začali o své důchody starat, protože od státu opravdu skoro nic nedostanou, protože peníze v prvním pilíři prostě nebudou. Druhý pilíř může být jeden ze způsobů, jak se o sebe postarat,“ radí. I když by druhý pilíř nezatracoval, doporučuje, aby se nicméně lidé zabezpečovali na penzi i jinak. „Podle současného zákona bude velikost částek posílaných na tento účet tak malá, že stejně vám to na důchod nevystačí,“ uvedl.
Zajímá vás důchodová reforma? Podrobné informace o ní najdete v penzijním speciálu portálu ČT24.
Všechno má svá rizika
Lidé si také musí být vědomi toho, že druhý pilíř má i další úskalí. K těm patří hlavně nízká likvidita, protože ke svým penězům se lidé dostanou až v důchodovém věku a nebudou je moci vybrat jednorázově, a pak také to, že slibované výnosy nebudou ze strany penzijních společností garantovány. „Nikde není psáno, že by nemohly mít ztráty. Ve světě je mnoho případů, kdy lidé ve fondech o část svých peněz přišli,“ varoval hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
V rámci spoření ve druhém pilíři si lidé budou moci vybrat například strategii, v rámci které penzijní společnost nalije jejich peníze do akcií. A jak by vypadal výnos, kdyby penzijní společnosti takto investovaly už v uplynulých pěti letech? Ukázat si to můžeme na příkladu podílových akciových fondů. Ty v posledních pěti letech zhodnocovaly peníze svých klientů v průměru o 3,6 procenta ročně. Pikora zase připomíná příklad ze Slovenska, které má podobný penzijní systém, jako bude ten český po reformě. Zhodnocení, které penzijní fondy klientům doposud nabídly, je podle něj tak mizivé, že by například termínovaný vklad v bance vynesl více.
16x9
Reforma je nesrozumitelná pro 70 procent Čechů
Do startu reformy zbývají už jen necelé dva měsíce. Drtivá většina Čechů jí ovšem podle průzkumů veřejného mínění nerozumí. Vládě je proto často vyčítáno, že s vysvětlováním reformy zaspala. Podle ekonomů to ale není vláda, kdo by měl o reformě lépe informovat. „Proč by vláda měla dělat všechno? Proč by vláda měla zajišťovat informace? Je to v zájmu penzijních fondů. Tak proč by to měla platit vláda,“ zdůraznil Bartoň.
Podle Bureše je informací dostatek, lidé si je jen musejí chtít hledat. "Kdo chce, má v tuto chvíli možnost si většinu věcí zjistit. Ministerstvo práce a sociálních věcí má z mého pohledu poměrně srozumitelné stránky i s docela kvalitní kalkulačkou," připomněl. Masivní billboardová kampaň placená z veřejných zdrojů by proto podle něj zřejmě ani neměla smysl.
Zapojení do druhého pilíře důchodového systému bude dobrovolné. Lidé se pro něj budou moci rozhodnout do svých 35. narozenin. Zákonodárci ale dali možnost vstoupit do druhého pilíře ve chvíli jeho spuštění také lidem, kterým bude v době spuštění reformy již více než 35 let. Rozhodnout se ale musí nejdéle do konce června 2013 anebo do půl roku poté, co budou mít poprvé po 1. lednu 2013 zdanitelný příjem.