Peníze pro školy? Záležet má nově na počtu žáků

Praha – Ministerstvo školství chystá převrat ve financování škol. Chce totiž postavit na stejnou úroveň školy státní i ty soukromé, bude ale záležet na tom, zda mají ve třídě takzvaně „optimální“ počet žáků. Pro menší školy může být taková změna likvidační. Nová koncepce by měla platit od roku 2013. Nyní ji chce ministerstvo školství představit ekonomickým ministrům.

Zrušení nejednotných příspěvků na žáka a už žádné rozdíly mezi podporou škol soukromých a státních – tak by mělo nově vypadat české školství. „Je to naprosto spravedlivý systém. Postavení všech typů škol bude naprosto rovnocenné,“ řekl Ladislav Němec, náměstek ministra školství. V soukromých základních a středních školách je nyní asi 90 tisíc žáků, což jsou zhruba čtyři procenta všech studentů. 

Školy nesmějí mít málo ani přespříliš žáků

Všechny školy budou ovšem budou muset mimo jiné dokázat, že je o ně zájem a mají ve třídě dostatečný, ne ale příliš vysoký počet žáků. To by mohlo fungování některých škol ohrozit. „Tato změna financování přinese větší podporu těch nejlepších a lepších škol a teoreticky může přinést i optimalizační prvky, možná i penze do státního rozpočtu. Horší školy a nejhorší školy nebudou mít šanci,“ podotkl ministr školství Josef Dobeš.

Michal Musil, ředitel Gymnázia Jana Palacha:

„Nám se nelíbí přepočítávání peněz na optimální naplněnost tříd, která by měla být vyšší, než je běžný počet žáků v soukromých školách, čímž by nám zmizela jedna z našich hlavních výhod, které máme.“

Ministerstvo chce nadále podporovat například malotřídky a technické obory. Soukromé školy, které by na návrhu teoreticky mohly vydělat, ale v podpoře nejsou jednotné. „Myšlenka odpovídá našim představám. Vždy jsme byli pro to, aby soukromé a státní školy měly jednotný pohled na jejich financování, a to je dotace na jednoho žáka. Samozřejmě, když k tomu bude kvalitativní ukazatel v podobě počtu na žáka, případně další kvalitativní ukazatele, tak se tomu nebráníme,“ konstatoval Zdeněk Juračka, předseda představenstva COOP.

2 minuty
Reportáž Zuzany Luňákové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...