Ozvěna dražšího benzinu a potravin. Inflace v lednu vystoupala na 2,2 procenta

Nahrávám video

Meziroční inflace v lednu zrychlila růst na 2,2 procenta z prosincových dvou procent. Zdražily pohonné hmoty a potraviny. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,8 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad.

Ceny se meziročně zvýšily především v dopravě, kde ceny pohonných hmot zrychlily růst na 11,6 z prosincových 4,3 procenta.

Na zvyšování cen se první měsíc roku hodně podílely i potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly o 2,7 procenta, zeleniny o 5,2 procenta, sýrů o 13,5 procenta, másla o 14,9 procenta a vajec dokonce o 19 procent. Mírněji rostly ceny alkoholu, které v lednu zdražily o půl procenta, o měsíc dříve to bylo o 3,1 procenta.

Meziroční změny cen v lednu 2017
Zdroj: ČSÚ

Vliv na zvýšení cenové úrovně mělo i dražší stravování a ubytování, kde vzrostly ceny v restauracích a kavárnách o 6,8 procenta. Rostly pak i ceny nájemného, vodného a stočného, a to zhruba přes dvě procenta. U elektřiny a tepla byl nárůst mírnější do jednoho procenta.  

Opačným směrem, tedy na snižování meziroční cenové hladiny, působilo kromě poklesu cen bytového vybavení a zařízení domácností i snížení cen pošty a telekomunikací.

„Když se podíváme na spotřebitelský koš, tak v meziměsíčním srovnání rostly ceny ve všech hlavních segmentech kromě odívání a obuvi, což je tradiční dopad vánočních slev. I v meziročním pohledu jde vidět, že růst cen se začíná plošněji zvyšovat,“ podotýká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Znamená vyšší inflace dřívější uvolnění koruny držené centrální bankou?

Analytici odhadovali, že lednová inflace dosáhne dvouprocentního inflačního cíle České národní banky, nebo jej mírně překročí.

Odhadnout lednovou inflaci je vždy v celém roce nejtěžší. Mnoho podniků totiž přechází s počátkem roku na nové ceny a mnohdy hraje cenová politika větší roli než logika uplatňovaná ekonomickými modely využívanými analytiky.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

„ČNB ve své únorové prognóze očekávala meziroční cenový růst v lednu pouze o 1,9 procenta. Vyšší inflace potvrzuje náš předpoklad, že ČNB zruší kurzový závazek již ve druhém čtvrtletí letošního roku. Vyšší inflace může přilákat příliv spekulativního kapitálu a donutit tak centrální banku k dalším intervencím,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Inflace by se podle jejich odhadu měla držet po celý rok nad dvouprocentním cílem centrální banky.

Hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora míní, že v první polovině roku bude akcelerovat a počátkem léta se přiblíží třem procentům. „V pozadí budou stát hlavně vyšší ceny komodit a slabá koruna k dolaru. Ve čtvrtém kvartále ale inflace výrazně zpomalí. Přibrzdí ji konec intervencí ČNB a zpomalující ekonomika. Průměr za rok 2017 čekáme kolem 2,5 procenta,“ dodal.

„Trh čeká ukončení intervencí ve druhém kvartále. Já považuji za hloupé vyčkávat, aby se naplnila očekávání trhu a všichni se na tom napakovali na účet ČNB. Nedivil bych se, kdyby ČNB kdykoli v březnu (i mimo zasedání bankovní rady) intervence ukončila. Akce typu měnová reforma či intervence se předem neoznamují z logického důvodu,“ podotknul.

Od prosince je znatelný nárůst aktivity spekulantů, kvůli kterým centrální banka musí provádět devizové intervence, aby českou měnu udržela na 27 korunách za euro. V prosinci ji to stálo 88 miliard korun, za celý loňský rok zhruba 455 miliard. Leden pak byl ještě náročnější. Odhady se za tento jeden měsíc už pohybují okolo čtyři set miliard.

S tím, jak se inflace dostala nad očekávání ČNB, roste riziko, že ČNB ukončí intervence dřív.
Petr Gapko
hlavní ekonom Moneta Money Bank

Už druhý měsíc za sebou každopádně Česká národní banka dosáhla požadovaného dvouprocentního inflačního cíle, který je podmínkou pro ukončení režimu devizových intervencí.

Centrální banka nicméně začátkem února zopakovala, že korunu bude zřejmě oslabovat až do poloviny roku. „Platí náš tvrdý závazek, že rozhodně nebudeme ukončovat do konce prvního čtvrtletí, čili do konce března,“ řekl začátkem února guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 38 mminutami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 1 hhodinou

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 12 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
před 20 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.