Ovoce a zeleniny jíme čím dál méně, produkci masa se daří

Praha – Ovoce a zeleniny se v Česku jí čím dál méně. V evropském srovnání pak Češi zcela propadli, menší spotřebu mají už jen na Islandu a ve Švédsku. Na vině jsou vyšší ceny a taky úbytek malých zahrádkářů. Ministerstvo zemědělství proto připravuje plán na podporu pěstitelů. Naopak produkci masa se v tuzemsku daří – ve čtvrtletí se meziročně zvýšila o 2,2 % na téměř 115 000 tun. Nárůst se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) týkal všech druhů masa.

Průměrný Čech denně spotřebuje 253 gramů ovoce a zeleniny – číslo je pod evropským průměrem. Navíc se každý rok snižuje. „Těch důvodů je vícero – je to otázka životního stylu, osvěty, prevence a souvisí to i s dostupností kvalitního ovoce a zeleniny od českých producentů,“ myslí si ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Domácích pěstitelů skutečně ubývá, a země je tak závislá na dovozu.

Propad ve spotřebě ovoce a zeleniny má zřejmě za následek zvýšený výskyt některých onemocnění. „Jednou z věcí, které nám dodává ovoce a zelenina, je vláknina. A vláknina má výrazný vliv na to, jak trávíme. Mimochodem, jsme ve statistikách velmi vysoko, co se týče rakoviny tlustého střeva,“ upozorňuje výživová poradkyně Monika Divišová.

Denní spotřeba ovoce a zeleniny
Zdroj: ČT24

Nepříznivý trend lze dobře ilustrovat na konzumaci jablek, která jsou v tuzemsku vůbec nejoblíbenějším druhem ovoce. Zatímco v roce 2008 jich průměrný Čech snědl za rok přes 26 kilogramů, v roce 2012 už to bylo jen kolem 19 kilogramů.

Roční spotřeba jablek v ČR
Zdroj: ČT24

Živočišné produkci pomohl stát

Zatímco pěstitelé ovoce a zeleniny si zoufají, výroba masa zaznamenala ve druhém čtvrtletí růst. Ředitel zemědělských statistik ČSÚ Jiří Hrbek uvedl, že čísla možná naznačují obrat po letech poklesu živočišné produkce. Podíl na tom má podle něj finanční podpora státu, která už dosáhla více než jedné miliardy. „Z výsledků letošního druhého čtvrtletí lze důvodně usuzovat, že došlo k trvalejšímu obratu ve vývoji,“ míní Hrbek.

Za pozitivní považuje mimo jiné zvýšení stavů prasat, která mají na masné produkci hlavní podíl. „Snižuje se tak výrazný pokles dovozů selat z Dánska, Německa, Holandska, naopak byl nově zaznamenán růst exportu selat z ČR do zahraničí,“ podotkl statistik.

„V předchozích letech se do sektoru daly finanční prostředky z národních zdrojů a to producentům masa pomohlo. Dále roste konkurenceschopnost jak domácích zemědělců, tak našich potravinářů,“ souhlasí agrární analytik Petr Havel.

Bez masa z dovozu by se nicméně Češi stále neobešli. „Soběstačnost je v současnosti pořád ještě nízká – kolem 58 %. Abychom se dostali na uspokojivou úroveň, muselo by to být kolem 80 %,“ říká Miluše Abrahámová z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Producentům hraje do karet alespoň skutečnost, že lidé častěji dávají přednost domácím potravinám. Na takové klienty se zaměřují hlavně malí lokální farmáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 11 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 18 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...