OVM: Vláda slibuje více peněz pro školství. Na papíru to ale není, pozastavuje se ekonom Münich

Otázky Václava Moravce o školství (zdroj: ČT24)

Vlak moderního školství České republice dál ujíždí, domnívá se školský expert Miroslav Hřebecký z nevládní organizace EDUin. Současná vláda přitom ve svém programovém prohlášení slibuje, že prosadí více peněz do školství a zlepší podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit na výuku. A jak uvedl v Otázkách Václava Moravce Daniel Münich z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI, právě peníze představují zásadní problém.

Nedostatek peněz neumožnuje tolik potřebný rozvoj a inovaci škol a způsobu výuky na jednotlivých stupních–- opakovaně upozornil pořad Otázky Václava Moravce. A ekonom Daniel Münich z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI s tím souhlasí.

„Jsou velkým problémem. Když nejsou peníze, tak vzniká spousta dalších problémů,“ konstatuje. A pokud by měl reformovat školskou soustavu, začal by právě s penězi.

„Peníze jsou to nejjednodušší. Musíte je sehnat a napsat je do výhledu státního rozpočtu, aby tam skutečně byly, vše ostatní je složitější, protože na to musíte mít lidi, spolupracující a schopné učitele, ředitele a i úředníky na krajích a obcích,“ vysvětluje Münich.

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) není tak jednoduché peníze sehnat, souhlasí ale s tím, že jsou prvním krokem ke zlepšení kvality celé vzdělávací soustavy. Jenže peníze na přidání platů ve střednědobých rozpočtových výhledových rámcích nikde uvedené nejsou. „Těch 40–50 miliard korun na rok 2020–2021 nemáte ve střednědobém plánu zapsané,“ zdůraznil v OVM směrem k ministrovi Münich. 

„Chtěl jsem, aby to tam propsáno bylo, čekal jsem debatu, už jen kvůli signálu, že je to míněné vážně. Jsem ale opravdu hluboce přesvědčen, že ve sněmovně shoda je, že je školství prioritou, a ty poslední tři rozpočty tomu odpovídají.“ říká ministr. 

Plaga: Premiér i ministryně mě ujistili, že závazek trvá

Na papíru to však podle něho není jen kvůli tomu, že je to konzervativní strategie ministerstva financí. „I letos, a to když jsem byl minule v tomto pořadu, tak jsem říkal, že chci nárůsty vidět, ale podařilo se mi to jen u vysokých škol. A to byla průlomová záležitost,“ zdůraznil ministr. 

Ukazuje to podle něho na komplexnost problému. „Když si to vezmu, vyjednávaní o střednědobých výdajových rámcích spadlo do období, kdy se řešily všechny peníze na přidávaní platů – pedagogů i nepedagogů diferencovaně. Ministerstvo financí řeklo, že to chce řešit jako balík i pro další roky. Premiér i ministryně financí mě ujistili, že ten programový závazek trvá a že platy pedagogů jsou prioritou i pro další roky,“ dodal Plaga.

Platy učitelů
Zdroj: ČT24

Chybí jednotná koncepce

Ekonom Jan Libich, který působí na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě a na univerzitě v Melbourne, ale upozorňuje, že pokud se v Česku za posledních dvanáct let vystřídalo dvanáct ministrů školství, je těžko koncepci výhledově uchopit. „A lidé nevnímají ani mezinárodní perspektivu, co se týká výdajů na školství k HDP. Jsme na chvostu a navíc s klesajícím trendem,“ dodává.

Mapa OECD: výdaje na žáky
Zdroj: ČT24

Výdaje na žáka ve vzdělávacích institucích od primárního až po terciální vzdělávání činily v roce 2015 v Česku 7919 dolarů. Za Českem jsou už jen Maďarsko a Polsko. Pro srovnání, v Německu a Francii to bylo více než 11 tisíc dolarů a v Rakousku 15 tisíc.

Totéž platí při pohledu na výdaje na vzdělávání v poměru k hrubému domácímu produktu. Průměr zemí OECD je pět procent, v Česku je to 3,8 % HDP.

Výdaje na vzdělání v poměru k HDP
Zdroj: ČT24

Ještě lepším ukazatelem jsou podle ekonomů výdaje na školství k celkovým výdajům. Letošních 12,9 procenta je nejméně od roku 2016. A přitom i v krizovém roce 2011 to bylo 15 procent. „To znamená 55 miliard korun ročně navíc do školství, což je navýšení o třetinu, pokud bychom se chtěli vyrovnat průměru zemí OECD,“ vysvětluje ekonom Libich.

A pokud se podíváme na to, kdo se hlásí na pedagogické fakulty, v drtivé většině jsou to lidé z okruhu nejméně kvalitních středoškolských studentů, upozorňuje Libich. „A měřeno výsledky ve Scio testech, když se podíváme na ty nejkvalitnější, tak jen jeden ze sta té nejkvalitnější pětiny se hlásí na pedagogickou fakultu,“ dodává.

Poměr platů učitelů k platům VŠ
Zdroj: ČT24
To, že fotbalista Lionel Messi má vyšší plat než polovina týmu dohromady, to nikoho nepřekvapuje, protože každý vidí tu přidanou hodnotu. Mezi učiteli je ale spousta takových Ronaldů a Messeiů, ale bohužel tím, že to nejsme schopni změřit, tak to ohodnocení tam není, a ti nejkvalitnější pak ze školství odcházejí anebo do něho vůbec nevstupují.
Jan Libich
ekonom

Z toho podle Münicha jednoznačně plyne, že i kdyby ministr školství dokázal platy navýšit o třetinu během následujících třeba tří let, tak nedojde k žádnému zásadnímu nárůstu kvality českého vzdělávacího systému.

„Učitelé budou více motivovaní, budou se lépe dovzdělávávat, ale ten hlavní efekt je mnohem dlouhodobější. A je o tom, kdo do té profese směřuje, kdo se na ni připravuje a míří ze středních škol do těch pedagogických, a kdo pak zůstává. A to je proces, který trvá 20–30 let,“ zdůrazňuje Münich.

Všichni podle Münicha tak dnes ví, že současný učitelský sbor je v průměru velmi starý. „Ti lidé tam přišli v době, kdy vysokoškolák byl ‚nikdo‘ a stal se z něj ‚někdo‘, a tak už z té profese neodejdou, nemají ani kam. Platíme jim tak nízké platy a doufáme v nějaký zázrak, že ti nadaní budou na pedagogické fakulty směřovat nadále. Ale to není pravda a výsledek se dostaví bohužel v době, kdy už tady asi nikdo z nás nebude,“ konstatuje Münich.

„Naši učitelé po 15 letech praxe jsou jen na 60 procentech platů, které mají jejich méně kvalitní spolužáci ze střední školy,“ dodává Münich.

Řešením tak může být slibované zvýšení platů od ledna příštího roku.

„V roce 2018 narostl platový tarif o 15 procent, pro příští rok máme kombinaci 10procentního tarifního navýšení plus pět procent do netarifu. Chceme dostat větší balík peněz řediteli do ruky, aby mohl motivovat lepší kantory, aby to neylo jen dle mezd. Chceme pak posilovat i netarifní složky, aby na konci byl optimálně poměr 80 tarifní na 20 netarifní složky,“ uvedl ministr.