Praha – Dluhy a exekuce patří v poslední době v Česku k velkým strašákům. Počet vyhlášených exekucí se vytrvale blíží k milionu za rok. Ne vždy je přitom třeba čekat až na chvíli, kdy exekutor zabaví majetek dlužníka. Řešením může být tzv. osobní bankrot. Tuto možnost zákon nabízí již čtyři roky. Ačkoliv se nejedná zrovna o procházku růžovým sadem, je to jedna z nejefektivnějších cest, jak se dostat z dluhů. Avšak nedosáhne na ni zdaleka každý.
Aby mohl dlužník žádat o oddlužení, musí mít nejméně dva věřitele, u nichž je v prodlení s úhradou svých závazků více než 30 dní. Žádný ze závazků dlužníka zároveň nesmí pocházet z podnikatelské činnosti a dlužník musí být v platební neschopnosti, tedy musí být např. v prodlení s plněním podstatné části svých peněžitých závazků nebo již plnění závazků zcela zastavil.
Návrh na povolení oddlužení podává sám dlužník
Pokud dlužník výše uvedené podmínky splňuje, může zažádat o povolení osobního bankrotu. Návrh na zahájení oddlužení je třeba podat k příslušnému krajskému soudu. Příslušnost se řídí podle trvalého bydliště dlužníka. Návrh se připojuje k návrhu na zahájení insolvenčního řízení a k jeho podání je oprávněn pouze dlužník. Pokud již bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh některého z věřitelů, pak může dlužník návrh na povolení oddlužení podat do 30 dnů od okamžiku, kdy mu byl doručen insolvenčním soudem návrh některého z věřitelů na zahájení insolvenčního řízení.
Jiří Prošek, prezident exekutorské komory
„Rekordman mezi dlužníky má 117 exekucí. Jedná se o 41letého dlužníka z Litomyšle. Pozoruhodné je, že v TOP 10 dlužníků z řad fyzických osob jsou zastoupeni výhradně muži v produktivním věku – jejich průměrný věk je 43 let.“
Návrh na oddlužení musí obsahovat označení soudu, kterému je podáván, a musí v něm být specifikována osoba dlužníka. Dále musí návrh obsahovat seznam majetku a seznam závazků , musí v něm být uvedeny údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a vyčísleny v něm musí být také příjmy, které dlužník očekává v následujících 5 letech. Soud bude totiž při povolování oddlužení zkoumat, zda má dlužník příjmy dostatečně vysoké, aby za pět let splatil zmiňovaných třicet procent všech svých dluhů. Překážkou pro povolení oddlužení se tak může stát například nezaměstnanost.
Záležet bude přitom především na tom, jak situaci dlužníka posoudí soud. Verditk se může v různých případech lišit. „Je-li dlužník nezaměstnán krátce, nemusí to být překážkou. Insolvenční zákon v případě plnění splátkového kalendáře dokonce s krátkodobou nezaměstnaností počítá. Je-li tato situace dlouhodobějšího charakteru, nelze předpokládat schválení oddlužení,“ upozornila mluvčí exekutorské komory Petra Báčová.
Splátkový kalendář, nebo prodej majetku?
Dlužník také v žádosti o oddlužení navrhuje způsob vypořádání dluhu. Může jít o splátkový kalendář, ale také o zpeněžení majetkové podstaty, tedy prodej majetku dlužníka. Dlužník způsob sice navrhne, nakonec o něm ale rozhodují nezajištění věřitelé, a pokud se nedohodnou, přijde na řadu soud.
V rámci prodeje majetku se prodává veškerý majetek dlužníka, který dlužník nepotřebuje k uspokojování svých potřeb a potřeb své rodiny. Za nezbytné se považují například oděvy nebo zdravotní potřeby a pomůcky. Naopak prodat je možné například televizor, drahé piáno, akcie a připravit vás oddlužení může například také o různá spoření. Při prodeji majetku se navíc úhrada zdaleka nemusí zastavit na 30 procentech dluhu.
„Zákon výslovně počítá s tím, že v rámci oddlužení bude zaplacena vyšší částka, či dokonce všechny pohledávky v plné výši (například pokud dlužník nějaký majetek zdědí). Nelze tedy oddlužení chápat jako automatické odpuštění části dluhů,“ upozornila Báčová. Výhoda pro dlužníka spočívá ovšem v tom, že v momentě, kdy soud povolí oddlužení, přestanou nabíhat například úroky z dluhu či úroky z prodlení. Dluh tak již dále nenarůstá.
Žádost o povolení oddlužení se podává na speciálním formuláři, který naleznete na webových stránkách ministerstva spravedlnosti.
Vypočítat splátky, které bude muset dlužník během pětiletého procesu oddlužnění platit, pomůže kalkulátor připravený ministerstvem spravedlnosti.
Povolování oddlužení může zkomplikovat třeba nedbalý přístup dlužníka
Soud může návrh na osobní bankrot zamítnout, i když dlužník splňuje všechny zákonné požadavky, a to v případě, že soudce dojde k závěru, že dlužník podáním návrhu sleduje nepoctivý záměr nebo dosažené výsledky insolvenčního řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění jeho povinností.
To druhé je podle exekutorské komory problém zejména u dlužníků – rekordmanů, u nichž počet exekucí mnohdy převýší i stovku. „Řada těchto lidí má zkušenost s vězením, pracuje na černo a trvalý pobyt má hlášen na obecním či městském úřadě. Tito dlužníci žijí s vědomím, že majetek, jímž disponují, nepostačí k umoření všech pohledávek,“ podotkl Prošek.
Exekutoři se setkávají i s případy, kdy si dlužník půjčuje s vědomím, že se později pokusí o oddlužení. „V takových případech by soud neměl oddlužení povolit, neboť se jedná o nepoctivý záměr, nicméně často i v těchto případech je oddlužení povoleno a věřitelé jsou takto poškozeni,“ upozornila Báčová. Pokud ale nepřijde ke slovu nepoctivý záměr dlužníka, je oddlužení podle ní částečně výhodnou variantou i pro věřitele. „Uvědomme si, že věřitel má naději, že dostane zpět alespoň díl své původní pohledávky,“ podotkla.
Případů vyhlášení osobního bankrotu v Česku neustále přibývá. Loni jich bylo vyhlášeno téměř 11,5 tisíce, tedy o 89 procent více než v roce 2010. A i pro letošní rok společnost CCB - Czech Credit Bureau, která vývoj počtu bankrotů sleduje, odhaduje, že jejich počet ještě vzroste.
