Praha – Česko se v budoucnu neobejde bez nových jaderných elektráren. Oponentní tým potvrdil to, s čím před pár týdny přišla Pačesova komise. Ale má i výhrady - třeba k tomu, že některé návrhy prvního z českých akademiků jsou moc drahé. Zprávu oponentů dnes dostal premiér Topolánek, po něm ji dostanou i další členové vlády.
Veselé počtení to nebude zejména pro ministry ze Strany zelených, i oponenti zprávy totiž poslali českému premiérovi jasný vzkat: Budoucnost Česka je v jádru. Levnější ani bezpečnější cesta pro výrobu elektrické energie v tuzemských podmínkách podle ní není. „My nemáme jiný zdroj, nemáme ložiska plynu ani ropy a nemáme ani velká kvalitní ložiska černého uhlí,“ vysvětluje předseda Oponentní rady Pavel Stehlík. Uhlí by tak Česko muselo dovážet, což by bylo příliš drahé.
Konečné rozhodnutí ale stejně bude na politicích a současná křehká vládní koalice k jádru rozhodně nesměřuje. Zprávu Pačesovy komise již dříve kritizovala Strana zelených. Jejím členům se nelíbí požadavek, aby se vyřazované uhelné elektrárny nahrazovaly jadernými. Tým předsedy Akademie věd ovšem doporučuje, aby v roce 2030 vznikalo štěpením jádra 77 procent české energie. Dnes je to zhruba třetina.
„Jádro je zdroj, který nelze předem vyhodit ze hry, ale koaliční smlouva stanovila, že za funkčního období vlády se nebudou budovat ani dostavovat žádné nové elektrárny,“ zdůrazňuje ministryně za zelené Džamila Stehlíková. To ostatně není reálné, výstavba jaderné elektrárny je otázkou spíše 15 až 20 let, za působení současné koalice by se mohl spustit maximálně proces EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí.
Aby bylo Česko nadále energeticky soběstačné, měla by se podle komise opět otevřít diskuse o prolomení limitů těžby hnědého uhlí a soustředit se i na obnovitelné zdroje. Předseda komise Václav Pačes, který její zjištění zaštiťuje svojí autoritou šéfa Akademie věd, ovšem podotkl, že ty samy nedokáží nahradit výpadek tepelné energie, který nastane, nezvýší-li se těžba uhlí nebo nepostaví nová jaderná elektrárna.
Komise byla ustanovena rozhodnutím vlády loni v lednu. Jejím hlavním úkolem bylo vypracovat dlouhodobou prognózu vývoje energetiky do roku 2030 a 2050. Závěrečnou zprávu předala premiérovi 1. října.
