Operátorům teď klesají s roamingem tržby, ale také náklady, upozorňuje digitální koordinátor

Od poloviny června odpadly starosti s cenou za volání nebo posílání SMS při cestách po Evropské unii. Příplatky spojené s roamingem totiž skončily a ze všech zemí EU se volá jako z domova. Vznikly však obavy, aby si operátoři nekompenzovali nižší příjmy z roamingu jinde. Koordinátor digitální agendy České republiky Ondřej Malý ale míní, že klesající tržby doprovázejí i klesající náklady. Český zákazník s malým datovým tarifem navíc nezpůsobí českému operátorovi takové náklady na rozdíl od operátorů ze severních zemí, jejichž klienti mají neomezené tarify.

Volání ze zahraničí se sice zlevnilo, stále se ale vyskytují obavy, aby se ceny nezvýšily v jiné oblasti. Čeští operátoři totiž shodně říkají, že jim regulace způsobí ztráty, byť nedokážou odhadnout, jak budou velké. „S velkou pravděpodobností to bude znamenat ztráty jako celá evropská regulace,“ zmínila mluvčí T-Mobile Martina Kemrová. Podle mluvčí O2 Lucie Pecháčkové bude přesný dopad na jejich hospodaření znám po několika měsících. Podobně zní i mluvčí Vodafonu Markéta Kuklová.

Koordinátor digitální agendy České republiky Ondřej Malý ale upozorňuje, že operátorům sice klesají tržby z roamingu, ale také jim klesají náklady. „Snižují se obě dvě částky. Otázka pak je, jak vypadá roamingový provoz daného operátora. Jestli víc jeho zákazníků odjíždí do jiných zemí EU, nebo víc zákazníků z jiných zemí světa nebo EU přijíždí a používá jeho síť,“ tvrdí Malý.

59 minut
90' ČT24 o změnách v roamingu s hostem Ondřejem Malým
Zdroj: ČT24

Český operátor tak nemusí být úplně v nevýhodě. Nová regulace totiž klade na různé operátory v různých zemích různé nároky. „V momentě, kdy máte operátora typicky ve Finsku, Dánsku, Lotyšsku, Litvě a Estonsku, který nabízí neomezená data, tak pro něj je velký problém, když jeho zákazník, který je zvyklý přenést 13 GB dat měsíčně, vycestuje do zahraničí. Zato když vycestuje zákazník s českým tarifem 1,5 GB dat, tak to pro operátora neznamená zásadní zásah do jeho příjmů,“ podotýká koordinátor digitální agendy.

Malý pak upozorňuje ještě na skutečnost, že někteří operátoři se v různých jménech objevují ve více státech. „Velká řada evropských operátorů, v našem případě dva ze tří, je součástí velké evropské skupiny, která je přítomná třeba ve dvanácti patnácti zemích Evropské unie. Když vyjede zákazník českého T-Mobilu do Chorvatska a připojí se k síti operátora Hrvatski Telekom, který také patří Deutsche Telekomu stejně jako český T-Mobile, tak co je náklad pro jednu dceru Deutsche Telekomu, je výnos pro druhou dceru,“ poznamenává. Jde tak podle něj o to, že se peníze jenom umístí „do jiného hrníčku“.

Šéf Asociace provozovatelů mobilních sítí: Z roamingu jde jenom malý podíl zisku

Podle výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda bude záležet na chování českých uživatelů. Podle něj však zisky operátorů z roamingu představují spíš jednotky procent celkových výnosů. „Je potřeba se podívat, kolik lidí do zahraničí jezdí. Pravidelnými zahraničními návštěvníky je v České republice přibližně čtyři pět procent našich obyvatel, což jsou typicky byznysmeni, kteří často cestují. Těmi nepravidelnými je přibližně 36 procent obyvatel, ale to je typicky rodina, která jede jednou za rok na dovolenou do zahraničí a jednou v zimě si jedou zalyžovat,“ podotknul.

Podle Grunda se čeští operátoři zachovali férově. „Jsou zahraniční operátoři, kteří hledají cestičky, jak to obcházet. Na Slovensku je operátor, který v podstatě všem zákazníkům změnil objem dat na 100 MB, což je objem, s kterým mohou jet do ciziny, a když limit vyčerpají, musejí si připlácet. Z tohoto pohledu bych řekl, že Česká republika jde příkladem,“ uvedl.

Podle Malého tuto praktiku slovenského operátora šetří nejen regulační úřad na Slovensku, ale je o ní informována i Evropská komise. Záhy však podle něj operátor od tohoto modelu ustoupil.

Za roaming se nově neplatí jak ve 28 zemích Evropské unie, tak i v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Opatření se ale netýká Švýcarska, které není členem, a některých zemí na jihu Evropy. Pozor si tak musí dát lidé, pokud cestují do Monaka, San Marina, Vatikánu nebo na Madeiru. K těmto zemím totiž přistupují operátoři rozdílně.

Operátorům nejsou povolena omezení hlasových volání a textových zpráv, u dat má operátor poskytnout dostatečně velký objem v závislosti na ceně balíčku mobilních služeb. Nová pravidla předpokládají „přiměřené používání roamingových služeb“, tedy v zásadě to, že zákazník svůj mobil používá více v domovské zemi než v zahraničí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...