Frankfurt – Americká automobilka General Motors se chystá ze své dceřinné společnosti Opel propustit 10 tisíc zaměstnanců. Automobilka svůj záměr potvrdila den poté, co informovala o tom, že německou dceru neprodá konsorciu kanadského výrobce součástek Magna a ruské banky Sberbank. Desetitisícům zaměstnanců Opelu se ale rozhodnutí GM nelíbí, ve všech čtyřech německých závodech proti němu protestují. Německo vidělo v rakousko - kanadské Magně svého zachránce. Ta totiž slibovala, že žádnou z německých továren nezavře a propustí jen několik stovek lidí. Proti rozhodnutí GM se postavily také politické špičky v Rusku či Španělsku. Vznikl tak politický konflikt napříč světadíly.
Odborářům se záměr General Motors nezamlouvá. Obávají se, že by Američané mohli úplně uzavřít dva ze čtyř závodů Opelu. Odbory i německá vláda preferovaly prodej Opelu Magně. Tento krok považovaly za nejlepší způsob, jak zachránit německá pracovní místa. „Chování General Motors vůči zaměstnancům Opelu je naprosto nepřijatelné, krizi Opelu způsobila GM sama, my se nenecháme zatlačit do kouta,“ prohlásil německý ministr hospodářství Rainer Brüderle. Odbory se nyní postavily proti snižování platů dohodnutého s Magnou a požadují naopak jejich zvýšení. Za to ovšem GM zaměstnancům hrozí případnou insolvencí.
Svůj nesouhlas s rozhodnutím americké matky se rozhodlizaměstnanci Opelu vyjádřit demonstracemi, do kterých se zapojily všechny čtyři německé závody v Hesensku, Porýní, Durynsku a v Severním Porýní-Vestfálsku. „Naše důvěra v GM je nyní nulová, což je jádro problému,“ prohlásil šéf
závodní rady Opelu Klaus Franz. Servítky si rovněž neberou protestující. „GM by se měla vážně zamyslet, jak s námi zachází,“ uvedl jeden z nich.
GM a německá vláda se dohodly na prodeji Opelu Magně již koncem května. Aby mohla transakce proběhnout, poskytlo Německo automobilce překlenovací úvěr ve výši 1,5 miliardy eur (asi 40,2 miliardy korun). Během léta ale došlo k několika zvratům, kdy GM zpochybnila plánovaný prodej Opelu Magně. Tento týden ve středu definitivně oznámila, že si Opel ponechá. Německá vláda teď bude chtít překlenovací úvěr zpátky.
Kolem rozhodnutí GM vznikl politický konflikt
Rozhodnutí General Motors ponechat si automobilku Opel již dnes není jen ekonomickým problémem, ale také politickým konfliktem, který se týká rovnou čtyř kontinentů. Detroitský gigant například nechce, aby jeho technologie skončila v ruských rukách. Na to reagoval rozhořčeně ruský premiér Vladimír Putin. „Rozhodnutí GM odhaluje pohrdání, s jakým se americké podniky chovají ke svým evropským partnerům,“ konstatoval ruský exprezident. Ne všude ale vidí rozhodnutí GM negativně. V Británii, která je již tradičním partnerem USA, to uvítali.
Americká automobilka General Motors byla dlouhou dobu světovou jedničkou ve výrobě automobilů. Ochromil ji však odklon zájmu spotřebitelů od velkých vozů, poslední ránu jí zasadila hospodářská krize, která přiměla spotřebitele šetřit, a drasticky tak snížila poptávku po automobilech. Kvůli neudržitelné finanční situaci byla GM nucena 1. června požádat o bankrotovou ochranu před věřiteli, aby mohla v klidu projít restrukturalizací. Bankrotový režim automobilka opustila v první polovině července.
