OPEC se dohodl na prvním snížení těžby od roku 2008, chce vyhnat cenu ropy vzhůru

Zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ve středu na schůzce ve Vídni schválili první snížení těžby od roku 2008. Dohodli se na poklesu těžby o 1,2 milionu barelů na 32,5 milionu barelů denně. Informoval o tom katarský ministr energetiky a prezident OPEC Muhammad Sálih Sadá.

Sadá rovněž uvedl, že Rusko, které není členem kartelu OPEC, je připraveno snížit těžbu o 300 tisíc barelů denně. Rusko nyní těží přes deset milionů barelů denně.

Cílem omezení produkce je podpořit ceny ropy, které se nyní nacházejí pod 50 dolary za barel. Podle některých prognóz by se nyní ceny ropy mohly vyšplhat až k 60 dolarům za barel. „Nervozita před posledním listopadovým dnem rozhýbala trh a cena ropy klesla ke 46 dolarům za barel. Středeční vídeňské rozhodnutí vrací ropu zpět k úrovním 50 dolarů,“ komentoval zprávu analytik záložny Creditas Roman Koděra. Komoditní a akciové trhy na tuto informaci podle něj reagují pozitivně a posilují.

„Dnešní rozhodnutí OPEC může zdražit ceny benzinu a nafty až o čtyři koruny na litr. Toto zdražení by se mělo projevit během následujících tří až čtyř měsíců. Růst (cen) ropy bude pomáhat růstu cen všech energií včetně uhlí, zemního plynu či silové elektřiny,“ řekl analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl. Jediný impulz pro levnější pohonné hmoty vidí jen v ukončení intervence České národní banky, které by podle něj mohlo přijít během první poloviny příštího roku.

Bostl také řekl, že posílením koruny by se efekt dražší ropy částečně vyrušil. Současné ceny pohonných hmot se podle něj stávají zřejmě na delší čas novými minimy.

obrázek
Zdroj: ČT24

„I kdyby skutečně OPEC dokázal hlídat dodržování takové dohody, tak by trvalo ještě cca 6 až 12 měsíců, než se postupně odbourá přebytek světových již vytěžených zásob,“ komentuje vývoj analytik BH Securities Martin Vlček. A zároveň upozorňuje, že navíc na vyšší cenu ropy zareagují i další těžaři, zejména v Americe, a to růstem produkce. „Poptávka po ropě ale zároveň poroste také, takže v případě takové dohody je opravdu namístě, aby ropa stála cca 50 až 55 USD za barel WTI a cca 60 dolarů v roce 2017,“ dodává.

Světové ceny ropy začátkem letošního roku vinou nadbytečných dodávek na trh poprvé za 12 let sestoupily pod 30 dolarů za barel. Později sice část ztrát smazaly, dál ale zůstávají hluboko pod úrovněmi z první poloviny roku 2014, kdy výrazně přesahovaly 100 dolarů za barel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...