Opasky utahují milionáři v Česku i ve světě

Praha - V Česku loni po letech růstu ubylo dolarových milionářů. Takto bohatých lidí, kteří podle aktuálního kurzu vlastní nejméně zhruba 19 milionů korun, bylo 12 800 po předloňských 16 700. Jde o pokles o 23,7 procenta. Vyplývá to z výzkumu společností Capgemini a Merrill Lynch. Počet milionářů se loni v důsledku globální hospodářské krize prudce snížil i celosvětově. Počet lidí, jejichž minimální hodnota majetku dosáhla v roce 2008 jednoho milionu amerických dolarů, poklesl ve srovnání s rokem 2007 o téměř 15 procent a počet těch, jejichž majetek činil v roce 2008 více než 30 milionů dolarů, poklesl dokonce o téměř 25 procent.

„Pro dotyčné je to špatná zpráva, souvisí to s tím, že jejich finanční portfolia ubrala na hodnotě, ale jsou tíživější zprávy, které jsou s finanční krizí spojeny,“ hodnotil údaje o klesajícím počtu milionářů Pavel Hnát z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Spolu s ředitelem finančních institucí Georgem Brifordem se v rozhovoru pro ČT24 shodli na tom, že za zmenšením majetku nejmovitějších lidí stojí propad akciových trhů v souvislosti s probíhající krizí.


V Česku klesl vloni počet dolarových milionářů skoro o čtvrtinu, a to na 12 800. „Je to porovnatelné s ekonomikami kolem nás i ve světě,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Patrik Horný ze společnosti Capgemini. Ten dodal, že v porovnání s jinými zeměmi počet českých dolarových milionářů představuje stále zanedbatelnou množinu.

Milionářů ubývá celosvětově

Odtučňovací kůru podstoupila rovněž konta nejmovitějších lidí na celém světě. Lidí s majetkem v hodnotě od milionu do 30 milionů dolarů v roce 2008 podle zprávy ubylo 15 procent na 8,6 milionu. Celková hodnota jejich jmění se snížila téměř o pětinu na 32,8 bilionu dolarů. Počet lidí s majetkem nad 30 milionů dolarů se propadl dokonce o 25 procent. „Je to možné tím, že bohatší jsou rizikově orientovanější. V krizi neobstála riziková orientace, ale hra na jistotu,“ nabízí možné vysvětlení většího propadu bohatších milionářů Horný.

Pavel Hnát v České televizi:

„Ve chvíli, kdy je celá světová ekonomika v útlumu a akciové trhy padají, tak největší úbytek je na kapitálovém majetku a akciích. Úbytek majetku milionářů se podle mě netýkal toho reálného majetku, ale spíše bych to sváděl na ta portfolia.“


„Za všechna ta léta, co děláme tuto zprávu, jsme neviděli takový pokles,“
uvedla Ileana van der Lindeová ze společnosti Capgemini. Nejvýraznější úbytek počtu milionářů nastal v Severní Americe, Evropě a asijsko-pacifickém regionu. Nejmenší úbytek naopak zaznamenala Latinská Amerika, což je podle Lindeové možná důsledek větší konzervativnosti tamních investorů.

Čínští milionáři se derou dopředu

Podle Brifordových slov byla více než polovina milionářů soustředěna ve Spojených státech, v Japonsku a Německu. Hned za tyto země se poprvé prosadila Čína a podle Briforda nemusí být daleko doba, kdy se do nejsilnější trojky protlačí. Následovaly Británie, Francie, Kanada, Švýcarsko, Itálie a desátá Brazílie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analýza: Mediánová česká domácnost má čistou hodnotu majetku podobnou té německé

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 17 mminutami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026
Načítání...