Praha – Odbory kritizovaly vládu za výsledky rozpočtu za rok 2012. Nelíbí se jim hlavně nižší příjmy a méně peněz z DPH. Chybí tak rezerva na reformu důchodů. Ministerstvo financí posléze vyjádření odborů ostře odmítlo jako manipulaci s fakty. Odbory chtějí pro letošní rok prosadit nárůst mezd alespoň o 2,5 procenta, což odpovídá odhadované inflaci. Řekl to šéf svazu KOVO Josef Středula. Některé společnosti už se zvýšením souhlasily. U firem ve špatné ekonomické situaci chtějí odboráři prosadit alespoň zachování pracovních míst.
„V této chvíli, v první čtvrtině vyjednávání, lze konstatovat, že u čtvrtiny subjektů máme nárůst o 2,5 procenta nebo vyšší. V této situaci je to velmi dobré,“ řekl Středula na tiskové konferenci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zároveň uvedl, že zatím například se zvýšení mezd souhlasily společnosti Hannywell, Mora, Třinecké železárny a Bosch Diesel.
Středula zároveň kritizoval poslance, že si v závěru loňského roku díky změnám u výdajových paušálů zvýšili fakticky příjem o 25 procent. „My přitom musíme bojovat o udržení týdnu dovolené nebo o desetihaléře u příplatků,“ uvedl Středula.
Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 348 korun na 24 514 korun. Nárůst o 1,4 procenta byl ale od roku 2000 druhý nejmenší a reálně, po odečtení inflace, se průměrná mzda snížila o 1,8 procenta.
Podle analytiků průměrná inflace letos sice klesne na zhruba 2,5 procenta, lidé si ale vydělají méně, protože mzdy podle odhadů porostou letos minimálně. Nezaměstnanost může podle odhadů překonat na základě staré metodiky MPSV i desetiprocentní hranici. Loni byla průměrná inflace 3,3 procenta.
Odbory: Na DPH se nevybralo, kolik mělo
Odboráři také kritizovali výsledky rozpočtu za minulý rok. Upozornili, že růst snížené sazby DPH z deseti na 14 procent od ledna 2012 měl přinést do státního rozpočtu navíc 23 miliard korun. Peníze vybrané navíc měly podle koaliční dohody putovat na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. Výběr byl ale proti plánům nižší o 22 miliard korun. „Zvýšení snížené sazby měla být rezerva na důchodovou reformu se zárukou, že se ty příjmy uloží na zvláštní účet a neprojí se. Ony se skutečně neprojí, protože se nevybraly,“ uvedl expert Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.
Důsledkem růstu DPH tak loni podle odborářů bylo zvýšení inflace na 3,3 procenta a propad reálných příjmů. Veřejné rozpočty tudíž nezískaly navíc žádné peníze. „Ta krize, ve které se nacházíme, je způsobena restriktivní politikou této vlády. Důsledky se projevují i v nárůstu nezaměstnanosti, která se blíží deseti procentům,“ uvedl Fassmann. Výsledky rozpočtu za rok 2012 jsou podle něj tak obžalovacím spisem hospodářské politiky vlády.
Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba lze rozhodně odmítnout interpretaci odborů. „Vyšší příjmy DPH slouží k financování důchodového systému a transformačních nákladů důchodové reformy,“ uvedl. Podle MF změna DPH měla na inflaci vliv ve výši zhruba jednoho procentního bodu. „Odbory tedy ignorují všechny ostatní vlivy na inflaci,“ dodal Jakob.
Státní rozpočet skončil v roce 2012 schodkem 101 miliard korun, schválený rozpočet počítal s deficitem 105 miliard korun. Příjmy státního rozpočtu byly loni o 42,6 miliardy Kč nižší, než předpokládal jeho optimistický návrh. Na dani z přidané hodnoty loni stát inkasoval 199,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 4,1 procenta. Plány MF ovšem počítaly s růstem o 15,5 procenta.
