Od ledna budou zaměstnanci opět marodit první tři dny zadarmo

Praha - Od Nového roku se znovu změní režim vyplácení nemocenské. První tři dny pracovní absence budou nemocní v karenční lhůtě, jinými slovy bez nároku na peníze. Dalších jedenáct dní jim budou dávky hradit zaměstnavatelé a teprve poté přejde odpovědnost za vyplácení nemocenské na stát. Jedná se již o třetí změnu v nemocenské za poslední rok.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce úpravou vyplácení nemocenské předejít častým nešvarům jako například protahování víkendu dvěma dny na nemocenské či posílání zaměstnance domů marodit, když zrovna není práce. Za první tři dny nemoci už od ledna lidé nebudou dostávat náhradu mzdy.

O tom, že tato změna v nemocenské přináší své efekty, se už vláda mohla jednou přesvědčit. Obdobný krok už jednou provedla, novelu pak ovšem zrušil Ústavní soud. „U malých organizací do 20 zaměstnanců krátkodobá pracovní neschopnost do 14 dnů poklesla dokonce o neuvěřitelných 45 procent,“ říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Vláda proto navíc ve sněmovně prosadila snížení nemocenského pojištění, a to pro zaměstnance na nulu a o jedno procento méně pro zaměstnavatele. Od roku 2010 pak o další 0,9 procentního bodu.„Znamená to tedy, že zaměstnavatelé tím podstatně více získají. Úspora na těchto odvodech bude vyšší než i při průměrné nemocnosti vyplácené náhrady mzdy v době nemoci,“ tvrdí Nečas.

Další novinka, tedy prvních 11 dní nemocenské hrazených zaměstnavateli, zástupcům podnikatelů nevadí tolik, jako spíše nejasná dikce zákona. „U těch zaměstnavatelů, kde je nerovnoměrná pracovní doba, jsou obavy z toho, aby se nedopustili chyby, za které by poté mohli být sankcionováni,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. Firmy na druhou stranu získají i větší pravomoci. Pokud budou mít pocit, že někdo jen simuluje, budou na něj moct poslat kontrolu.

S tím, aby nemocenskou první dva týdny nemocenské platili zaměstnavatelé, přišla už sociální demokracie. Výhrady však má k prvním třem dnům nemocenské, které by podle ní neměly být neplacené.

Platby na nemocenské pojištění
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...