Praha - Spotřebitelé v České republice utratili v roce 2009 za biopotraviny jednu miliardu 770 milionů korun, což je zhruba stejně jako v roce 2008. Průměrná roční spotřeba na obyvatele činila necelých 200 korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Loni podle odhadů odborníků začal trh s biopotravinami opět růst.
Podle Andrey Hrabalové z ÚZEI se trh s biopotravinami vyrovnal s finanční a ekonomickou krizí celkem dobře. Po růstu o desítky procent v předchozích letech předloni sice stagnoval, ale neklesal tak jako trh konvenčních potravin. Pro roky 2010 a 2011 již ústav očekává opětovný růst trhu. „Myslím si, že trh v roce 2010 rostl okolo pěti až deseti procent. Je to můj subjektivní názor z rozhovorů s výrobci a maloobchodníky, není podložený daty,“ řekl Tom Václavík z agentury Green Marketing, který dlouhodobě dění na biotrhu sleduje.
Petr Havel, analytik:
„V Česku jsou ještě rezervy, co se týká spektra nabídky biopotravin z tuzemské produkce. Podíl našich produktů postupně stoupá, většinou se ale jedná o jednodušší výrobky – ovoce, zelenina či různé obiloviny.“
Obyvatel Česka utratil předloni za biopotraviny v průměru 200 korun. Jejich podíl na celkové spotřebě je přesto stále velmi malý, činil 0,71 procenta. České firmy do zahraničí předloni vyvezly biopotraviny za přibližně 367 milionů korun. V maloobchodní síti se jich prodalo za 1,68 miliardy korun, ve veřejném stravování za 14 milionů.
Hodnota přímého prodeje bioproduktů výrobci zákazníkům dosáhla zhruba 70 milionů korun. „Biopotraviny kupují kvůli vyšší ceně především příslušníci střední a vyšší střední vrstvy,“ řekl Petr Havel, agrární analytik. Nejvíce kupovanou kategorií biopotravin představuje v Česku kojenecká a dětská výživa, kterou pořizují matky pro své děti. Největším výrobcem biopotravin v Česku je původně německá společnost Hipp vyrábějící právě hlavně kojeneckou výživu.
Biovýrobků už je v Česku tolik, že mají vlastní soutěže. Absolutním vítězem České biopotraviny roku se aktuálně stal kančí biolovečák z ekologické farmy u Jihlavy. Porota mimo jiné ocenila, že salám boří mýty o tom, že výraz bio se týká jen jogurtů, zeleniny a dietní výživy. „Kančí biolovečák opět prolomil předsudek, že se všechna zvířata musí nějakým způsobem násilně upravovat, abychom je mohli požívat,“ konstatoval Josef Sklenář, majitel biofarmy v Sasově.
V jedné z kategorií bylo vyhlášeno i nejlepší biovíno loňského roku. Poptávka po takzvaném „zdravém alkoholu“ stoupá a ekologickému trendu podléhá čím dál více vinařů. „Jedná se o biovíno Malvenia, ročníku 2007 a pozdní sběr,“ podotkl Václav Červenka, oblastní manažer prodeje, Vinselekt Michlovský. Biovinice jsou zatravněné, nejsou tam žádné chemické postřiky a hrozny se sbírají ručně.
Biopotraviny nejvíc „letí“ v maloobchodech
Nejvíce čeští spotřebitelé biopotraviny nakupují v maloobchodních řetězcích. V roce 2009 tam za ně zaplatili 1,2 miliardy korun a podíl na celkových prodejích biopotravin v Česku zde činil bezmála 69 procent. Na pomyslném druhém místě se umístily prodejny zdravé výživy se 17procentním podílem.
O tři procentní body na sedm procent se meziročně zvýšil podíl lékáren. Podle ministerstvem zemědělství zveřejněných údajů loni pokračoval několikaletý růst počtu výrobců biopotravin, kterých přibylo více než o čtvrtinu na 626.
Počet ekologických zemědělců v Česku se v roce 2010 meziročně zvýšil téměř o třetinu na více než 3 500. Plocha půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství vzrostla meziročně téměř o 50 000 hektarů a její podíl na veškeré zemědělské půdě přesáhl 10,5 procenta.
Tři procenta - takový by měl být podíl biopotravin na trhu do roku 2015
Podle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 až 2015 by podíl biopotravin na tuzemském trhu s potravinami měl do pěti let vzrůst na tři procenta. K dosažení těchto cílů má vést například posílení marketingu či zvýšení informovanosti veřejnosti o přínosech ekologického zemědělství a biopotravin.
