Praha - Kvůli sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 17,5 procenta navrhuje ministerstvo financí snížit podíl na příjmech z této daně pro obce ze současných 21,4 procenta až na 19,90 procenta od roku 2013. Peníze získané navíc ze sjednocení sazeb by měly být využity státním rozpočtem na financování důchodové reformy. Příjmy obcí i krajů z DPH se změnou sice nesníží, ale ani nezvýší. Vyplývá to z návrhu novely zákona o DPH. Ministerstvo financí (MF) poslalo novelu do připomínkového řízení.
Výnosy některých daní se podle zákona rozdělují mezi stát, kraje a obce. Jsou to daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň z nemovitosti je pak stoprocentním příjmem obce. V případě DPH i dalších daní se podle zákona o rozpočtovém určení daní rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní.
Od roku 2012 by se přitom v případě obcí měl tento podíl u DPH snížit na 19,93 procenta a od roku 2013 na 19,90 procenta. Podíl krajů klesne ze současných 8,92 procenta na 8,29 procenta a následně na 8,28 procenta. „Touto korekcí bude zajištěno, aby se pozitivní fiskální dopad navrhované změny sazby daně z přidané hodnoty projevil výlučně ve státním rozpočtu,“ uvedlo MF.
Jan Linhart, KPMG:
„Významná část výdajů obcí a krajů jde na zboží a služby, u kterých není nárok na odpočet DPH. Pokud tedy stát nebude obcím a krajům kompenzovat také zvýšené výdaje, přenese část břemene důchodové reformy právě na obce a kraje.“
Zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z deseti procent na 14 procent a posléze od roku 2013 zavedení jednotné sazby ve výši 17,5 procenta je výsledkem politické dohody o penzijní reformě. „Vyšší výnos daně z přidané hodnoty bude použit zejména na kompenzace související s růstem výdajů vládního sektoru v souvislosti se zvýšením snížené sazby daně z přidané hodnoty a k posílení finanční stability současného důchodového systému pro zajištění dostatečné úrovně starobních důchodů v nejbližších letech, což je nezbytné pro jeho dlouhodobou udržitelnost,“ uvádí důvodová zpráva k zákonu.
Návrh novely zákona rovněž obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1 800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně. MF také navrhuje změnu v rozpočtových pravidlech, která by měla zajistit, aby zvýšený výnos DPH byl zohledněn při výpočtu stavu důchodového účtu, jehož případný přebytek se převede na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu.
